Rozprava na obranu pobytu zahraničního, zvlá?tě pak erasmáckého

Proto?e ono (půl)roční chlastání za evropský peníze, ono uzavření se do akvária, v něm? probíhají interakce stylem v?ichni v?echno se v?ema, ona rozjetost a nezodpovědnost člověku jen tak mimochodem dodají vědění, je? se nedá vyjádřit čísly. A v?echno abstraktní a neexaktní je pro na?i přeekonomizovanou společnost přehlédnutelné. Kdyby v?ak ka?dý, a zvlá?tě pak člověk, který výsledky svojí práce prezentuje masám a davům, měl za sebou zahraniční zku?enost, neslýchali bychom ve zprávách na ČT, ?e dcera Agnieszky Holland se jmenuje [kasja]. Proto?e pak by ten onen dotyčný / ta ona dotyčná znal/a minimálně jednu Kasiu osobně a věděl/a by, ?e se čte [ka?a].
Kdy? jsem si na jídelníčku mexický restaurace přečetla, ?e nabízejí tortilu a taky burito, pře?la mě chu?. A tak dál.
Mají to tak Němci a já se rok rozčilovala. Ale máme to tak i my. A to je je?tě hor?í. Úporná snaha číst správně jména anglosaského či francouzského původu, ale absolutní ignorance ke jménům a názvům ze v?ech ostatních jazyků. Tristní.

Překonat svou malost. Sdílet. Poznat se. Vá?it si toho svýho. A respektovat to ostatní.

10/09/2009 @ 12:59 | permalink | komentáře (4)