feel alive @ lucousek.wz.cz
témata blogu
luci kultura foto
bylo je a bude
05.09. - Wrocław
05.–11.09. - Krzyżowa
12.–14.09. - Warszawa
18.09. - Ufajr & Bílé Peklo
23.09. - Bezruči: Audience
září - WG párty #4
12.–14.10. - NRS pivo
15.–19.10. - Der Film
23.10. - Kieslowski @ PA
26.10.–04.11. - Ostrava v Praze
28.–29.11. - Bardzo fajný fest
21.11.–01.12. - Theater.cz
jsem ráda anachronická
Franz Kafka - Der Verschollene
Maroš Krajňak - Entropia
Ĺubomír Smatana - Jánošíci s těžkou hlavou
Kurt Tucholsky - Deutschland, Deutschland über alles
Jáchym Topol - Kloktat dehet
Ferdnando Pessoa - Das Buch der Unruhe
Robert Musil - Der Mann ohne Eigenschaften
Carlos Ruiz Zafón - La sombra del viento
Joseph Conrad - Lord Jim
co si pouštim do uší
koho ráda čtu
Adriana // Ailyn // Amelli // Anička // Bee // b.u.n.k.a. // Cassidy // Ceder // Charlotte // Corwex // der Dány // Duo Sviní // Elena // Elilina // Erakis // Felix // Honza // Jilm // jmf // Jodie // Juneau // Kamil // Katie // Laura // Lejla // Leyla // m. // Mary // Miren // Natalia // Natálka // Peťulka // Pif // Pól // Quanti.ie // Quanti.cz // Téra // oldWaiders // Waiders // zcr //
co sleduju
el país // FAZ // guardian // nyx // nzz // respekt // spiegel // zeit //
lucousek.wz.cz
© by lucie 2002–2014

11/09/2014

ale jaja! po prostu polska podróż.

mezi bary mlecznymi, kde kompletní oběd – polévka, hlavní chod a nápoj – pořídíte za 5,56 zł., no neberte to. v domácí kvalitě, z polských surovin, uvařeno s láskou.
mezi studenty a důchodci. a důchodkyněmi neztácejícími s věkem eleganci; perfektně rovná záda, náhrdelník a náramek z bursztynu a elegantní drdůlek.
až nám ten mlíčňák otevřou na Václaváku v Koruně, doufám, že bude mít přesně tenhle flér.
jak naivní.

a ty kavárny. berlin style. do toho jemnej jazz nebo rovnou klezmer. setkávání východu a západu. potomci Poláků ze Lvova a okolí, kteří Wrocław převzali po Němcích.
usedám do křesílka – v místnosti nejsou dvě stejná (skoro) – a začítám se do místních politických týdeníků.
kafe a dortík. a nedělní nálada, i když je pátek. dovolená. zasloužená.
kafe má taky takovou tu německou velikost (espresso + půl litru mléka).

keep calm and adopt a hipster.

vysedávání po kavárnách. ideální dovolená. chtěná atomizace. mezi lidma. ale ne s nima. ruch a šum. halas. hlasy. neruší.

tramvaj do stanice Gaj. asi něco jako Háje. akorát v singuláru.

polský gentlemanství v praxi: následuju cizího chlapíka do krámu. když mě při otvírání dveří zmerčí, podrží mi je a vpustí mě první.

když o mně lidi v Česku mluví jako o paní, připadám si nepatřičně. v Polsku je to OK. protože není paní jako pani.

Lucie @ 19:12 | permalink | komentáře (0)

02/09/2014

předsevzetí učiněná ke každému prvnímu v měsíci

a ve sladké bezstarostnosti porušovaná nejpozději od desátého. požírají mě zoufale zajetý koleje všednodennosti. korporátní nadopovaná blaženost jistoty. ach bože, jistoty! // herci a hérečky. hysterky a hysteráci. do jednoho.

patologický vztahy po 20+ letech versus donekonečna se opakující žvatlání o vdavkách. // od jistý doby mě obklopujou už jenom dvě témata. svatby a děti. peklo na zemi. působí jako antikoncepce. // jedna pod čepcem letos, druhá za rok. a cynik ve mně se při pohledu na statistiky rozvodovosti s úšklebkem ptá tak která?

daně z pronájmu. přiznané. nepřiznané. chceš to fakt vědět?!

a tak žvatlám taky. a už mi to ani nepřijde nepřístojný.

Lucie @ 23:15 | permalink | komentáře (2)

12/08/2014

a pak ty srážky s realitou. bolej. sakra bolej.

protože potřebuješ sicflajš, abys moh psát. a taky potřebuješ číst, abys moh psát. // a protože se cejtim jako bez duše, když to nemám. protože potřebuju svoje víkendy.

tak na fesťáku má snad hrát hity. na nějaký klubový džemování tam nikdo neni zvědavej. lidi se chtěj bavit! // bylo to hrozný. nic jsem neznal. // hráli jenom věci z poslední desky.

jsou věci, na který holt koukám dost normativně. a ze kterejch ráda vyvozuju příliš snadný závěry. // měla bych se lidem odnaučit říkat, že je něco deset nebo patnáct let za zenitem. // měla bych se přestat vyjadřovat k tématům, která jsou ze své podstaty banální, ale já je vnímám přes clonu emocí. // kultura. a hudba obzvlášť. média. texty.

České Švýcarsko. skály a lesy a voda a louky a blankytno. ale taky zeblitá sobota a napjatej vzduch v neděli. bolela mě hlava. děsně. v podstatě 30 kilometrů po lesních stezkách v teniskách. moje 13leté skautské já by mi vynadalo až na půdu. že nemám kotníčkový boty. pohorky.

protože neumim bejt hodná holka. protože když po ránu v korporátní kuchyňce vyklízím myčku a kolegové to komentujou, že jsem hodná, odpovídám, že se pouze sžívám se svojí předurčenou rolí. a vlastně svoje průpovídky často ani nemyslim vážně.

je mi líto všech lidí, kdo mají mouchy na očích (Zrní)

Lucie @ 22:44 | permalink | komentáře (0)

03/08/2014

a vem si ty modrý stíny!

ovíněná setkání a plány do budoucna. a nerealizovaný vdavky. už podruhý. // takže já se těším!

vždycky mě bavilo bejt za exota. ale nikdy jsem si nemyslela, jakej to nabere rozměr tím, že se rozhodnu pracovat v korporaci. olbřímí. a samozřejmě mě to provokuje k tomu, být exotem větším a větším, až budu největším na celém korporátním světě. // a to si o sobě vlastně myslim, že vedle skutečnejch exotů jsem pořád těžkej mainstreamák a slabej čajíček.

už po dvou dnech na filmovce jsem byla nabitá jako po dvoutýdenní dovolený. a to jsem měla ještě dva dny kinomaratonu před sebou. nejskvělejší pocit. 19 filmů za 4 dny. kulturně nabitá jako už dlouho ne.

A: čau, ale my se známe.
B: no, asi jsme se už někde potkaly.
A: jo, v Berlíně.
B: no tak to asi těžko.
A: ale jo, v Berlíně.
B: [???]
A: s tvojí bejvalou nejlepší kámoškou. [než ses jí začla plést do vztahu]
a od toho okamžiku jsme neprohodily byť jen slovíčko, byť jsme se skoro dotýkaly rameny sedícE těsně vedle sebe.

kozatej dort z mimibazaru jako ukázka největšího peklíčka // jé, něco takovýho dostal táta k narozeninám! // mžitky před očima. zarytý mlčení. // tak aspoň se za svou rodinu nestydí, no.

Lucie @ 22:27 | permalink | komentáře (2)

19/07/2014

kolik máte v Česku oficiálních jazyků? jeden. stačí.

když se tóny rozléhají po těle, když se rozprostírají a rozplývají do konečků končetin. nechtěla bych žít život ochuzenej o tyhle pocity.

telefonát se Stuttgartem uvozený rozjásaným pozdravem Grüss Gott! přizpůsobila jsem se jeho jižanství a z mal kucken jsem přesedlala na mal schauen. víc ze mě ale nedostal. nejvíc nejsluníčkovatější hovor ever. a patrně asi nikoliv poslední. patrně můj nastávající osobní SEO expert.

německé okénko:
ajournieren = updaten = aktualisieren = auf dem Laufenden halten

fascinující prostory žižkovského nákladového nádraží. miluju ten post-industrialní flér, keříky rajčat, který kropí kluk hadicí, jakmile zapadne slunce. plážový sedátka, houpačky na laně a občerstvení. a kámošky, co se tam choděj fotit. zrcadlovkou. asi aby měly novou profilovku. na instagram to nebude.

Macht erlangt man, indem man den Menschen auf kurze Sicht etwas gibt, was sie wollen oder brauchen, und damit eine langfristige Abhängigkeit schafft. (Der Spiegel 27/2014)

hacknout realitu. stát se hercem a divákem zároveň. vnímat ostatní účastníky a nevnímat okolí. dělat v nákupním centru nepředvídatelné. seknout sebou o zem. a zůstat několik minut ležet. zout si botu a mluvit do ní jako do telefonního sluchátka. ...proč ne.

potom, co jsem viděl dokument o tom, jak jen tak porazili tisíce selat, už nechci jíst tak moc masa, řekl zcela samozřejmě Němec. a já si pomyslela, že českej kluk by něco takovýho v životě z úst nevypustil. já maso prostě potřebuju.

Lucie @ 19:54 | permalink | komentáře (0)