hlavně vědět, jak se čte Székesfehérvár

vydat se na prodlou?enej víkend do domoviny. s cílem uzavřít pro sebe jistý kapitoly. a kolaterálně přitom pospojovat svoje mezisvěty. na dny v Praze jsem se rozechvěle tě?ila jako malá. mohla bych to dělat častějc, třeba by mě pak klaustrofobní pocit prázdnoty maloměsta tak nepohlcoval.

čtvrtek večer. večírek a křest. postavy z mlh mládí. galerie blogerů z doby před deseti a více lety. hudebníci z kapely Marináda dekorativních aspektů, která měla obvykle víc členů ne? fanou?ků v publiku. // hapkovská píseň na úvod a dvě krátké (slu?né!) ukázky z nové knihy. charismatický projev obou mladých mu?ů na pódiu. // navrátilkyně z ciziny. Prag tut gut. a holka se smutnejma očima. // byla jsem úplně stejně vděčná, a? patetická, ?e mů?u bejt u toho. // s kří?kem po funuse. // třeba z toho bude koncept. pořádat křty knih kamarádů, kteří... ode?li.

pátek večer s čerstvě pokřtěnou knihou Na vrcholu zoufalství. ?ádný sociálno. ?ádná ?ivá kultura. pronikání do textu poprvé čteného někdy před dvěma lety v krapítek méně učesané podobě. schmunzeln nad některými pasá?emi. zvlá?? těmi o chození se ?estnáckama. // tak?e Magnesia Litera čeká. hm.

Alles Karlín, wenn du tanzt.

a pak taky donebevolající a samosebou odporný hipstření ve v?ech mo?nejch bubenečsko-letensko-karlínsko-vinohradskejch bistrech. proto?e během svejch náv?těv doma jsem rozpolcená mezi bytím de iure místní, ale de facto turistkou. a tak se sna?ím snoubit v?echny svoje role a v?echny svoje mezisvěty.

amore, non lascia mi fare niente. ...ač je ital?tina jazykem primitivů. anebo mo?ná právě proto.

a? do tohoto týdne jsem si myslela, ?e je přece jasný, ?e ka?dej člověk účty svejch sociálních médií obsluhuje sám. mno. tak prej i za linkedinovejma profilama exponovanejch mana?erů stojej agentury. privátní influencři. to jsou mi věci.

26/01/2020 @ 13:00 | permalink | komentáře (0)