zavírám kní?ky, zavírám se do kina

V sobotu jsme tedy byly v Ikea. V neděli večer jsme s Jodie vyrazily do kina; po dni stráveném nad Mukařovského úvahami nad záměrností a nezáměrností v umění (rad?i se moc neptejte, co to je, budu na to muset hodit je?tě oko. jako celek mi to moc neřeklo, jednotlivosti mě donutily přemý?let, docela fajn.) a nad několika lingvistickými texty, tak?e naordinovaný odpočinek byl potřeba. Se?ly jsme se v osum na Kři?íkově a jaly se hledat kino Atlas, nějak nás nenapadlo hledět na cedule ulic, prostě jsme se domnívaly, ?e Sokolovská je ta, po které jdem. Chyba. Do?ly jsme skoro a? k divadlu Archa (víc jak jedna stanice metrem, cca 3-4 zastávky tramvaje...) a zjistily, ?e asi jdeme ?patně a ?e by nás teda na?tvalo, kdybychom do toho kina nedo?ly, u? jen proto, ?e u? to Jodie avizovala na svém blogu, ?e na ten Science of Sleep jdem. Nakonec jsme si uvědomily, ?e tam na Florenci je vlastně něco, co vypadá jako kino. A taky ?e jo. Atlas.
Vevnitř to vypadá fakt dobře, takový to retro, ten opravenej oldschool. To mě baví. Pohodlněj?í sedačky můj zadek je?tě neokusil, kam se hrabe Ládví. A Science of Sleep? No co dodat, kdy? hlavní roli hraje Bernal... :-) Příjemnej francouzskej (?!) film, hodně snovej, prolíná se v něm realita se sny, ?e si jako divák nejste jistý, co je co.

A dnes? Dnes večer na promítání pro Famáky (díky za tip, Ebee!), film Zkrocená hora. Je to něco přes měsíc, co jsem o tom četla recenzi na popud své bývalé spolu?ačky. A u? ta recenze mě ohromě nalákala. A film mé tě?ení překonal, dokonce natolik, ?e jsme ho s Martinou musely jít zapít horkou čokoládou, resp. d?usem, do Literární kavárny. Je umění ztvárnit vztah dvou mu?ů tak komplexně, přesto v jistém smyslu poeticky, s citem pro detail, který vypoví ohromně moc. Asi bych měla víc chodit do kina. Na takovýhle filmy.

05/12/2006 @ 00:33 | permalink | komentáře (15)