stejně vezme? první(ho), kdo se namane

Nedostanu zápočet, proto?e jsem se dneska pod tíhou morfologie prostě nesehnula. Rad?i jsem ?la do knihovny, přesto?e jsem si to zakázala. Proto?e jsem asi do půl třetí nemohla usnout a četla Oksanu Zabu?ko, jednu z těch kní?ek, který jsem v knihovně z regálu vytáhla vlastně náhodou. Asi se mi líbila obálka nebo co. Inspirativní čtení. Ukrajina se mi, v podstatě u? od léta - díky Sashovi z campu, jeví jako pozoruhodný kus světa. Sasha toti? naprosto zvrátil moje (zvrácený) představy o tý zemi. Fantasticky milej kluk, fluent English, fließend deutsch, chytrej, přemý?livej člověk. Svoje přidala zkazkami z Oděsy i die Dány. Chtěla bych se podívat do Lvova.

Doháním Silvestra. Bavorákem.

Chci se vrátit ke svému mladistvému předsevzetí číst co mo?ná nejvíc v originále, co? se mi postupem času mrzce smrsklo na deutsch. Alice in Wonderland jako startovní čára. Jen mě paradoxně ty jednoslabičný slova spí? ?tvou, ne? ?e bych je pova?ovala za usnadnění. Něco ve smyslu moc významu na moc malým prostoru. Ale to je o zvyku. Aspoň změna oproti věčnýmu čekání na sloveso.

Celibát jsem na Silvestra turnajem v Monopolech nepřeru?ila. Tak?e návrat k diskursu asexuálního knihomola je reálný. Kvituju proroctví některých. A co. Takový (subjektivně poci?ovaný) roz?íření obzorů jako za poslední čtyři měsíce si nepamatuju. Produktivita stoupá...

02/01/2008 @ 20:25 | permalink | komentáře (4)