?ivotní princip: hlavně v****** v?echny ostatní

sebeurčení versus očekávání zvněj?í. snaha vyhovět. vyhovovat. a současně pochybovat, jestli to je to, co chci já. a dočkat se sice slov chvály od podlahy a? na půdu. ale hmatatelnýho nic. viz ?ivotní princip vý?e. #?ivotvkorporaci

du musst nicht sagen, was du denkst. du sollst nicht sagen, was du fühlst. (Tocotronic)

já zejtra musim bejt fit! jako největ?í korporátní mantra. a je průser, kdy? se mi vkrádá do víkendů a do volnýho času. anebo to neni korporátem, ale věkem? #almostthirty

Frankfurt 5. května 2015. jednodenní výlet, během něho? jsem svou uhlíkovou stopou brutálně zatí?ila na?i planetu. ráno ve 4,00 taxíkem na Ruzyni. v 6,00 Lufthansou do vzduchu. polívalo mě střídavě horko a zima, kdy? jsem překračovala mezeru mezi nástupním tunelem a palubou letadla. vstřícný úsměv letu?ky v?ak moje pochyby rozmělnil. mantrou, kterou jsem si opakovala celou cestu bylo, ?e mezi Prahou a Frankfurtem nejsou ?ádný Alpy.

Frankfurtské leti?tě jako místo, kde dělat byznys. Kromě toho, ?e samotné leti?tě má rozlohu asi jako 10 Ruzyní (pocitově) a ?e hned vedle něj je poměrně velké vlakové nádra?í (5. května su?ované stávkou), se v jeho prostorách nacházejí stovky obchodů, restaurací a kaváren. a v přilehlé moderní prosklené budově spousta kanceláří spousty firem a taky spousta prázdných zasedaček, které si je mo?né krátkodobě pronajmout. jsou na ráně ? na jeden den se tam tak bez problémů slétne celá Evropa, proto?e Lufthansa má přece tyhlety byznysový lety ráno a večer do v?ech relevantních evropských měst. a taky jsou tam samozřejmě hotely pro lidi, kterejm to ráno neletí. nebo který nechtěj vstávat ve 3,20.

A tak jsme celej den meetovali a ?kolili se. samý holky z kanclu. a mezi nima jedna Studienstiftlerin, se kterou jsem ? jak se to očekává ? networkovala. a u témat, ke kterým se stáčel ná? hovor, jsem si zase připadala jako hozená o tři roky zpátky. a vlastně mi to připadalo docela vtipný. studovala jsem tady a tady. a taky je?tě tady. a mluvim anglicky a ?panělsky a francouzsky taky trochu. a přesto v tom bylo něco docela milýho... ta bezstarostnost a samozřejmost, s jakou o tom v?em mluvila.

a na druhé straně tvrdá pravidla chování v tomhle evropském byznysovém prostředí. seděla jsem kolem osmé ráno v proskleném vzdu?ném atriu před vstupem do zasedaček k pronajmutí na pohodlné sedačce. kousek ode mě seděla postar?í paní s knihou na klíně. začala poklimbávat.
A: Dobrý den. Já jsem ochranka. Mů?ete tady sedět, ale ne spát.
B: Jo. Spát je zakázaný.

08/05/2015 @ 13:47 | permalink | komentáře (0)