v?ichni ti, kdo spolu krátce po dvacítce bydlí

procházet po centru a potkat před kubistickým barákem člověka z gymplu, jak skupince německých turistů přibli?uje zázraky architektury.

on byl tam od nás. a dokola mi vyčítal, ?e jsem pořád my?lenkama v Praze, ?e jsem se jako změnila.

tak Frank O'Connor to byl, jeho? Oidipův komplex jsem letos o jednom poledňáku četla, leč nedočetla. a anglistika na Uni Dortmund se bohu?el na Irsko orientuje daleko méně ne? na Karlovce, a tudí? i fond knihovny je v tomto ohledu chud?í. ?koda. u? si sestavuju seznam toho, co chci během následujícího půl roku přečíst. bláhově plánuju, ?e na to budu mít čas.

buď maj ve ?výcarsku jiný pravidla, nebo nám ignorujou gramatiku. hätte zu essen wollen je přece nepřípustný tvar! modální slovesa (wollen) se přece pou?ívají bez zu!
a btw. pan prezident je asi filuta.

?koda, ?e jsem Toma Jonese nečetla tak o dva roky dříve. (bláhový povzdech!) pak bych třeba paní doktorce S. do diktátu psala bryskně a slynout krásou se správným Y.

zase večer s FELákama. Mu? z Acapulca. scéna se ?ralokem v telefonní budce. proboha, co je to za film?! nakonec se mi líbil. tak uvolněná atmosféra. mlčenlivé naslouchání jejich dialogům ve zkratkách (memory is RAM!). rozdíl je v tom, zda celou svou ?ivotní filosofii odvozujeme adorace Kubricka nebo Coppoly, anebo Windows či Linuxu, případně HP nebo Aceru...

Bruno Ferrari versus Bruno Ferrari versus Bruno Ferrari.

23/09/2008 @ 00:06 | permalink | komentáře (3)