to je nám přece jedno, ?e stopli plyn, u?klíbá se Němec

Týden tři mejly denně se chýlí ke konci. Snad u? nic nezabrání tomu, aby v pondělí tady odtud odfaxovali můj Acceptation Letter na druhej semestr, aby pan děkan UK mohl podepsat papír, ?e u? mi ?ádný peníze nedaj. Fascinuje mě, jak se pro dokumentaci (hajitelnost!) musí ka?dá maličkost protokolovat...

Za večer jsem vypotila článek o privatizaci podniku, kterej vydává polskej deník Rzeczpospolita. Fakt mě zajímá, komu to přiklepnou. A i přes to, ?e začátkem února asi nav?tívíme Axel Springer Polska, přála bych ten kauf někomu jinýmu. Nemů?ou přece v?echny zisky z médií ve střední Evropě jít do Německa.

Měla jsem radost, ?e se na tady na technický univerzitě dá studovat hudební věda. Sehnat tudí? libreto k Pucciniho Tosce v uni-knihovně nepředstavovalo problém. V regálech hned vedle těch s notama a kní?kama o opeře jsem prolistovala publikace o módě typu Tokyo street wear a podobně. Nářez, co v?echno tady maj.
Intimní večer s libretem. Líbilo se mi. Následně jsem na youtube sjela pár árií. Recondita armonia jsem znala, ač jsem samozřejmě netu?ila, co a od koho to je.
A v pátek večer jsem vyrazila do opery. Kdy? jsem nahlas zalitovala, ?e můj černej korzet zůstal doma, dostalo se mi odpovědi, ?e já přece na jevi?ti stát nebudu, tak na co korzet. Hm. Ve společenský róbě toti? do divadla nedorazil nikdo - naopak; v d?ínách tam byl ka?dý druhý. V tomhle jsem asi Spießer. Na druhou stranu pozorovat lehce znuděné tváře paniček 55+, aneb místní honorace, která se díky svému Abonentmentu v divadle nechává 5-6x do roka vidět, byl taky zá?itek. Proto si místní Theater nemů?e dovolit experimentovat a je odsouzený uvádět sezónu co sezónu výhradně klasiku - předplatitelé by proti novátorství protestovali. Tak to aspoň zdůvodňoval pan profesor.
Vět?ině účinkujících to líp zpívalo ne? hrálo. Překvapilo mě, ?e mnou odkazovaná árie zazněla skoro hned na začátku, přesto?e variace během večera zazněla je?tě několikrát. Soprán mě lehce iritoval, ale to u? na youtube; snad je to pro moje u?i nesnesitelně vysoko. I bariton mi zněl libozvučněji ne? - v hlavní roli - tenor (tahající tu a tam něco poměrně dost odkudsi z paty). Co se inscenace týče, pobavilo mě několik inovací a vcelku moderní Bühnenbild mě v nejmen?ím neru?il.

Po opeře konečně večeře. Pořádaly jsme u nás doma Maggi party, která spočívala v uvaření kotle instantních nudlí. I white russian na mě zbyl! Večer v momentech mezi ignorantským sousedem francouz?tina je fakt děsně divná řeč, Pedrovým nad?ením pro moji skrovnou knihovničku a hovorem s Matthiasem na vá?ná politická témata: ...ist wie in den Puff zu gehen. A nekonečný úsměv, kdy? Cláudia a Pedro recitovali svoje snad ?estikousková jména. A prý je to v Portugalsku normální... A pak mi Irene půjčila ?panělskou kní?ku. Budu číst!

A dneska jsem neudělala nic. Zase nic. Achjo. Akorát jsem přečetla několik článků o plynu. Zavzdychala nad letenkama za 2,50 EUR. Vybrala si koncerty & divadla na leto?ní jaro a časné léto. A k večeři jsem si uvařila krupičnou ka?i.

10/01/2009 @ 19:30 | permalink | komentáře (5)