je čas udělat stresu pá pá. je čas udělat stresu pá pá.

Říkaj mi, ?e se stresuju zbytečně. Taky si myslím, ?e zkou?ka u? by měla bejt jen symbolickým aktem - za tu snahu. Člověk by se neměl oblíkat do černýho, kdy? se proslýchá, ?e zkou?ející profesorka má pro tuhle barvu slabost (fonetika vloni v červnu). Člověk by neměl bazírovat na tom, ?e si předmět do indexu nepředepí?e. A stejně. Jistá část odpovědi ze mě lezla jako z chlupatý deky. U jiný mě po úvodním praetura, nucleus, coda zkou?ející zastavil, zeptal se na detail ohledně intonace a víc sly?et nechtěl. A já bych mu toho o prozódii řekla je?tě tolik! Chtěla jsem otázku z fonetiky. Vytáhla jsem si ji. Výborná.
Zadostiučinění za tolik zkou?ek v minulosti. Maturitou počínaje. Tehdy jsem rezolutně prohla?ovala, ?e če?tina je poslední předmět, kterej mě zajímá (po anglině, němčině, matice i zemáku, který byly úspě?něj?í...).

Tak je?tě pondělní testík z filosofie a čtvrteční angličtina a pak ponořit nos do kní?ek, naslinit si pero a sesmolit seminárky. To u? je skoro dovolená.

Odpoledne jsem neproduktivně koukala na bednu, četla Kafku a Sartra. Maj podobnou atmosféru, přesto?e mi Kafka připadá je?tě trochu víc düster. Tě?ko říct, jestli je to jen němčinou, nebo i tou pověstnou absurditou.

Večerní kafíčko s holkama z gymplu. Ohromně povzná?ející.

17/01/2008 @ 22:38 | permalink | komentáře (6)