Hemingwaye ráda nemám, a čtu ho

tak jsem dneska dostala antibiotika. po třech dnech ka?le trhajícího hrudní ko?. a ?e prej tejden v léčení. no ?koda no, kdy? jsem dneska chtěla jít na jeden film v rámci Febiofestu, kterej normálně v kině neuvidím, ve videopůjčovně nebude a na netu? to? otázka, nakolik dostupné jsou alternativněj?í ?ánry.

ad Hemingway: paní docentka má asi silně vyvinutý smysl pro humor, kdy? chce, abychom od něj za semestr přečetli hned dvě knihy, smrtelná dávka! začala jsem s Pohyblivým svátkem a pochopila jsem její pohnutku umístit tuhle kní?ku na seznam povinný literatury. její hlavní postava je něco mezi spisovatelem a novinářem. jeho ústy se tam Hemingway sna?í ospravedlňovat svůj lakonický styl (ach, ty fale?né interpretace! nicméně fakt si to takhle vysvětluju). a teda stejně nepochopím, jak mohl dostat Nobelovku. pro mě není spisovatel někdo, kdo v?echno hodnotí jako moc hezké, moc dobře a bezosty?ně pou?ívá výrazy jako psina a prima oblo?ené chleby. Starce a moře jsem v době sladké nevědomosti docela zdárně pře?ila. Komu zvoní hrana se pak stala snad nejvysmívaněj?í knihou vůbec. ach ty dialogy! miluje? mě? - miluju tě - opravdu mě miluje?? - ano, opravdu tě miluju, maría - ach, inglés! - ... - můj spacák za ?edesát dolarů - bude nám spolu moc dobře - ... - a pak se země pohnula - tak kdy? si, Pilar, myslí?, ?e jsem kurva, tak asi jsem - ... Uff.
Pohyblivý svátek navazuje opravdu tam chce? jet? - jestli ty chce?, tak ano - ach, ano, to bude báječné! tak tedy pojedeme. - ano, udělám nám na cestu prima oblo?ené chleby!

Tak?e si asi jdu uvařit prima citronový čaj, abych měla čím zapíjet ty moc dobré antibiotika a a? ulehnu, musím pozorně vnímat, zda se náhodou nepohne země. to bude psina! jenom ten spacák za ?edesát dolarů mi chybí ke ?těstí...

23/03/2007 @ 21:25 | permalink | komentáře (5)