chtěl bych se jmenovat Ernest. nebo Ernesto.

post-moderní svět, ve kterém je v?echno on demand z nás dělá pěkný spratky, aneb v?dycky mě ?íleně obtě?uje, kdy? třeba na po?tě musím čekat ve frontě.

mě nedrá?dí, kdy? pracujete s wikipedií. já s ní taky pracuju.

tak se mi to krátí. za měsíc bych měla mít svázáno a pomalu odevzdávat. mno. chce to napsat je?tě spoustu dost zásadních věcí a do?olíchat spoustu kostrbatejch odstavců. taky bych je?tě mohla nahlídnout do těch deseti knih, co se mi na doporučení vedoucího válej po pokoji. taky bych mohla zpovídat spoustu lidí a nav?tívit spoustu knihoven. ne. je to jenom diplomka, ?ádná woe disertace.

v metru byl revizor. na západní periferii města, sídli?tní část linky Bé. ve vagonu procházel a kontroloval. lístek jsem měla. oupenkartu ignoruju. ale konečně: dopravní podnik mi dává na výběr pouze dvě ?patné mo?nosti: moje peníze skončí ve zlatých padácích zkorumpovaných mana?érů, případně někde na Kaymanských ostrovech. jak se tomu mohu bránit? jedině tak, ?e si pořídím kolo. to ale není ře?ení. ne na zimu. ne ve městě sestávajícím se z kopců.

a jak se mám netrápit vědoma si svrabu, v něm? ?ijeme.

06/12/2012 @ 10:35 | permalink | komentáře (3)