asi jsem bibliofil. ukájím se knihama. fakt?!

Včera jsem dočetla Mozarta a pokračovala knihou o přeměnách če?ství od Jana Křena, která mi v jistých rysech a? o?klivě připomínala společenský přeměny Habermasovy, na který jsem si u zkou?ky nakonec zuby a? tak nevylámala, i kdy? to místy bylo asi dost o fous. Dneska o německý literatuře na českým území v době baroka a? osvícenství. Četla jsem jakousi českou knihu z roku 1933, její? autor se nestyděl 99% pojednávanách děl slu?něji označit za sračky - a pokud je někdo s časovým zpo?děním překládal do če?tiny, pova?oval ho vět?inou za velkého po?etilce. Má ve?kerá prvorepubliková odborná literatura takový nadhled a styl velkého Augenzwinkern na pozadí?

Následně pak sledované období (cca 1750/80-1914) ve dvou různých kní?kách o vztahu Čechů a Němců. Vyjádření Jana Husa, jemu? by byl milej?í dobrý Němec ne? hře?ící Čech, snad neuniklo propagátorům husitské my?lenky národního obrození?! A co teprve pánům v Sovětském svazu několik vět ze Silvestra 1848 z Neue Rheinische Zeitung (tak?e Marx & Engels) o tom, ?e Slovani jsou kontrarevolucionáři a ?e by se měli vyhladit...

Dneska jen s intermezzem na chodbách mé milé sockovědní fakulty, aneb čekání na zápisy do indexu (doháním zimní semestr, pomoc!). A pak taky na skok do filďácký germanistický knihovny, která byla podezřele prázdná a bylo v ní ticho (poprvé v ?ivotě?!).

10/09/2007 @ 21:06 | permalink | komentáře (0)