16,30 hod.: já odcházím domů, av?ak nemocní je?tě zůstávají #facepalm

kdy? na mana?éry dopadne krize středního věku, stávaj se řezníkama. a rozdávaj pak výpovědi. // napadá mě, zda magická formulka dělá, co má je v?elékem proti tomuhle typu vyhazovů. a mám pocit, ?e ne. // stejně jako asi neexistuje prevence obměňuju v?echny, který jsem si nevybral/a sám/a. // nelehký ?ivot v oddělení náboru, kdy se nábor nerovná roz?iřování, ale náhradě.

A: vy máte doma párty? a proč nejsem pozvanej?
B: proto?e nejse? na fejsbůku.

párty jako za mlada. zmatení jazyků. napřesdr?ku arogance Němce (západního, obviously) a Holanďana sedícího mu po boku, trochu moc v záklonu a s rukama jakoby v obraně zalo?enýma přes hruď. // studujete ekonomii nebo byznys, co? ? jo. ? no jasně. // srdečnost Sasíků, kterým se sna?ím vnutit něco o jejich nesrozumitelném akcentu, jakmile máme upito. oni. i já. // kuchyň politá červeným vínem.

preventivně jsem se prolila hektolitry svařáku, notně zředěným čerstvě vymačkanými pomeranči. nepomohlo. závra? plných dutin mě zasáhla naplno. // dva dny v peřinách a s kulichem na hlavě. asi bez horečky, jinak bych se nebyla pročetla dobrými sto padesáti stranami ukrajinské historie, která se mi pak pletla do snění. // a tak vůbec jsou fascinující snové kombinace v okam?icích nachlazení a svíjení se v rýmičkách.

09/12/2013 @ 21:20 | permalink | komentáře (0)