tady řízení letového provozu, ozvalo se z telefonu

koncert v klubu, kde jsem strávila mládí. ne? začal, srkala jsem tam ve foyeru podvečerní kapučíno a četla Untrtána. vydání z eNDéeR, který kdysi patřilo komusi, jeho? ?kola se nacházela v Ho-Chi-Minh Straße. a koukala po lidech okolo. po za?loutlých prstech, co si rolovaly cigáro. a pak koncert, na kterym ? naprosto typicky ? zas byli úplně v?ichni. a taky půlka ročníku z bakaláře. // přesun do lokálu s naprosto nejvy??ím hipster indexem v celých Hole?kách (!). Café Liberál. zahulíno, ale na?e. jako sestry v pruhovaných tričkách a s copem na stranu. a druhá půlka ročníku z bakaláře. ti v?ichni kulturní. a polonofilní. a hudbou posedlí.

a pak jsem zas ráno seděla v ?edi stěn korporátního kanclu, vejrala do monitoru a z okna m?ourala do ?edýho nebe a měla děsnej problém vidět za celodenním klikáním my?í a sluníčkovým tónem do telefonu jakejkoliv smysl.

a přesto, anebo mo?ná právě proto, potřebuju ten work life balance. proto?e jinak má člověk tendence zapomínat na svoje kořeny a pokládá za normální to, co mu kdo předkládá. i kdy? to třeba normální neni.

a proto se pak s chutí včítám do Jana Wolkerse a jeho brilantně barvitýho jazyka. navíc teda ve sloven?tině, ve který celej ten text zní je?tě daleko zakuklenějc. a usmívám se pod vousy v ranním autobuse. a chci taky.

Erasmáci. zase o rok mlad?í. nebo snad star?í? fiftýnci prostě. // němečtí studenti, kteří se studem v očích přiznávají, ?e mají partajní kní?ku. jako kdyby to snad bylo něčím nevídaným. a ta kní?ka je samosebou rudá.

25/09/2013 @ 21:06 | permalink | komentáře (3)