za ty dva měsíce, co tady jste, znáte daleko víc drbů ne? já

před dvěma tejdny jsem chodila po Berlíně jakoby se nechumelilo, jakoby ani nebylo nic přirozeněj?ího. je docela fajn mít na světě víc míst, kde se člověk cejtí tak trochu doma. i kdy? to opravdový doma je samozřejmě jenom jedno.

je?tě včera bych za něj dal ruku do ohně ? a on dá dneska výpověď. ? tak v?dy? o tom mluví u? několik měsíců. // osamělost ?éfů mů?e někdy asi docela bolet. // a proto se s lidma ráda vybavuju. na kafi v kuchyňce. v jídelně na obědě. s lidma z jinejch oddělení. // s těma z na?eho chodím zřídka. by? vím, ?e je to největ?í chyba v ?ivotě, páč byznys se samozřejmě dělá na obědě a ne na poradě. jen?e mě prostě nebaví bejt i o Mittagspause ve střehu na 10001 %.

jsou lidi, který jsou čas od času děsně v pohodě; zajímaví a inspirativní. a střídaj se jim období, kdy jsou vylo?eně napřesdr?ku. jako kdyby měli PMS několikrát denně.

otázka co bude? dělat o víkendu? je v mém vnímání zařazena do stejné kategorie jako co bude? dělat na Silvestra? ? moje obvyklá odpověď: nic. k mojí plné spokojenosti. prostě NIC.

v černým business sáčku si kráčíc Karlínem připadám jako gentrifikátor par exellence.

31/08/2013 @ 15:51 | permalink | komentáře (0)