odkud jsi? // hele, vodkaď se?? // to? z kama si?

dny před kompem, ve kterym objevuju taje sociálních sítí. u? taky cvrčím. je to fascinující. bohu?el mě to posouvá do módu, kdy bych snad blogísky mohla začít pova?ovat za obsoletní. no to snad ne! a o to míň mi přibývají znaky do diplomky. konstatovala jsem, ?e mezera je taky znak. ale je?tě pořád jsem nezačala psát německy. němčina má del?í slova. a ty nejelegantněj?í výrazy jsou právě megadlouhá slovní spojení, nikoliv jednotlivá samostatná slovesa. tak?e provést úkon je lep?í ne? vykonat, naprosto se to příčí na?í české zjednodu?ovací na pregnantnosti a znalosti slovníků cizích slov bazírující če?tince.

a pak se směju byrokratickým kličkám svojí fakulty. abysme to náhodou neměli moc jednoduchý, jo! ale nedivím se. nemů?u. ne v kafkově městě. a i kdy? me to sejří, tohle je součást toho doma. ta nevypočitatelnost. ta, co vobčas člověka stojí pěknejch sil. ale aspoň to nemáme průzračně nalajnovaný, průhledný, očekávatelný, jasný.

a pak koukám do seznamu blonďáčků přihlá?enejch na východoevropský setkání tady u nás v Pra?ičce. tři lidi tam znám. věděla jsem o jedný. svět se stává men?ím a men?ím a? bude nejmen?ím na celém světě. je čím dál tím míň lidí, se kterejma nemám ?ádný společný známý.

fóbie z kamer v tunelech na přestupu na Můstku. posledně jsem se do nich ostentativně mračila. a tuhle jsem se o nich bavila s jednim aj?ákem. o tom softwéru na rozeznávání xichtů, co je za nima. na tom projektu pracujem ve ?kole, no. řekl mi. fajn.

15/10/2012 @ 23:03 | permalink | komentáře (1)