you could choose anything - you choose to lose

pátky budou dobrý... jsem dneska usoudila, páč jsem si přehodila seminář místo od půl osmý a? na devátou - a je to poznat. mů?u se ráno vyspat. a zase to bylo docela vtipný, stejně jako pozděj?í interpretační seminář, na kterym jsem dneska měla referát, jestli má smysl umění nějak interpretovat... závěr: konec konců je to dobrej způsob ob?ivy, pokud vám to společnost ?ere.

přes víkend potřebuju kromě přečtení jednoho nečitelnýho Grillparzera napsat část referátu o historii internetu, respektive tu část jeho posledního vývoje, tak?e se vyřádím referováním o googlování, závislosti na MySpace a na otázce, jaký smysl mají blogy a jestli dojde k tomu, ?e budeme svůj ?ivot pro?ívat pouze a výhradně v Second Life. A pak mě je?tě čeká exkurze na Hlavák, abych z ní pořídila reportá?. Paní docentka mi kladla na srdce, aby se tam něco dělo - tak snad bude, ani? bych to musela sama vyprovokovat ;-)

A koukám, ?e u? tejden zarytě mlčim. Ne, ?e bych nechtěla psát, ale buď jsem prostě nebyla doma (úterý), nebo jsem psala nějaký články (středa), anebo jsem četla jakýhosi Jungmanna (čtvrtek). Řekněme, ?e místo závislákování ?iju.

Jo a seděla jsem takhle včera v metru cestou na jednu předná?ku na fildě a přemej?lela o nesmrtelnosti brouka a nechávala si do hlavy znít nový Kaiser Chiefs. To je zase jednou deska! Ideální pro ranní cesty do ?koly na zvednutí nálady, co? jsem zjistila u? před pár dny. Ale včera to v tý kontemplaci mělo úplně jiný dopady, tak?e jsem pak na předná?ce seděla jako tělo bez du?e. A pokud se mnou nějaká deska takhle zamává, tak je sakra dobrá. A proto miluju i Kettcar.

09/03/2007 @ 20:39 | permalink | komentáře (2)