alternativní country je docela zajímavej směr

Berlín je na tom se svátkama a s volnem dost mizerně. Celý Německo nemá státní svátky v tom smyslu, jak je známe my - den patrnona, vznik státu, den studentů nebo konec války. Jediným státním svátkem je znovusjednocení. Co mají dál, jsou svátky nábo?enského ra?ení. A vzhledem k tomu, ?e jedinými katolíky v Berlíně jsou Poláci a vět?ina Berlíňanů (pokud nejsou rovnou ateisti) se hlásí k protestantismu, se tady slavení a volno moc neujalo. Protestantská morálka vy?aduje práci, ?e! Vánoce, Velikonoce, letnice a das war´s. Smutňoučké.

Páteční večer s přáteli střední a východní Evropy. začali jsme v ruské kavárno-restauraci Voland, kde mají vedle lahvového piva Baltika i čepovaný Budvar. A taky pelmeně, sledě a bor?č. Voland je postava z Mistra a Markétky. To je ten ďábel, říká Polka do veselé rundy. A nebyl to náhodou Němec? ptá se někdo z Němců. Tak přirozeně! K tanci a k poslechu hrála jakási klezmer kapela. Vůbec celý lokál měl atmosféru místa, kde se setkávají pozdní vystěhovalci ze SSSR - které si, podle slov jednoho z přátel středovýchodní Evropy, Německo po znovusjednocení pozvalo, aby zaplnilo kulturní vakuum vzniknuv?í během druhé světové války.
Pokračovali jsme je?tě ve dvou dal?ích lokálech. V jednom měli Plzeň, v druhém Staropramen, tak?e jsem byla docela spokojená. Berlín je fajn - nebojí se přiznat, ?e místní pivo je patok - a tak nabízí buď zahraniční kvalitu, anebo bavorské kvasnicové.

Na ukrajinské pivo, které se jmenuje Pivo, vzpomínám docela s láskou. Německé pivo, které se jmenuje Pivo, bych se bála pozřít.

V univerzitní knihovně jsem vobjevila dal?í regály s českou literaturou, vedle polic plných Jiráska jsou tam taky Marie Majerová a Ivan Olbracht. U? se tě?ím na soukromý chvilky s Annou Proletářkou.

20/11/2011 @ 17:34 | permalink | komentáře (0)