v?echny maličkosti, který dělaj ?ivot ?ivotem

Po tom, co jsem včera po třech dnech dopsala seminárku o tom, jak česká a světová média na fotografiích zobrazují političky, jsem unaveně vypla komp a začetla se do Instinktu & Reflexu. A právě druhý jmenovaný mě donutil k předsevzetí víc psát. Abych to uvedla na pravou míru, ani ne tak ten časopis sám o sobě, jako spí? dva články v něm (od stejných mlaďochů jako jsem sama...) společně s uvědoměním vlastní neschopnosti se výsti?ně a zároveň nev?edně vyjádřit. Chce to začít něco dělat! Nechci to dotáhnout k tomu, abych do placu házela výrazy jako "česko-?panělskej Freundschaft" a ani u toho nemrkla, páč přesně tohle je charakteristikou mého stylu (a nemyslim to nijak zle, naopak, líbí se mi to, ale sama bych to zrovna v tomhle případě napsala asi jinak ;-)

Nejlep?í zpráva včerej?ího dne: na Pohodě budou Mando Diao! Dvacátýho července jedu do Trenčína. Ach. Invence pořadatelů letních festivalů se rozprostírá Evropou na v?echny strany, jenom v jejím středu vězí velká černá díra nudy. Stokrát viděné & sly?ené musíme vidět & sly?et po sto prvé.

A čtu Orli a Andělé od Juli Zeh a nepřijde mi to tak dobrý jako Hráčskej instinkt. Málo provokující, mo?ná... a navíc; mám tu kní?ku z knihovny; jsou v ní v?dycky tak ob dvě strany podtrhaný některý slova, co? mě nehorázně rozčiluje. Netu?ím, zda si čtenáře přede mnou poznamenával, na co se bude dívat do slovníku - snad. Nicméně mě jeho výběr dost udivuje, proto?e si mnohdy za?krtává slo?eniny, jim? při tro?e snahy rozhodně není obtí?né porozumět - a hovorové výrazy zůstávají nepo?kozeny jeho netrpělivou obyčejnou tu?kou...

12/02/2007 @ 10:08 | permalink | komentáře (5)