feel alive @ lucousek.wz.cz
témata blogu
luci kultura foto
bylo je a bude
16.04. - Beatsteaks @ Hamburg
02.–04.07. - Vilnius
13.–23.07. - Berlin & Meck-Pomm
jsem ráda anachronická
Hermann Hesse - Unterm Rad
Světlana Alexijevičová - Doba z druhé ruky
Wladimir Kaminer - Russendisko
Mika Waltari - Egypťan Sinuhet
Erich Fromm - Die Seele des Menschen
Robert Musil - Der Mann ohne Eigenschaften
Carlos Ruiz Zafón - La sombra del viento
Stephen Kotkin - Stalin
co si pouštim do uší
koho ráda čtu
Adriana // Ailyn // Amelli // Anička // Bee // b.u.n.k.a. // Cassidy // Ceder // Charlotte // Corwex // der Dány // Duo Sviní // Elena // Elilina // Erakis // Felix // Honza // Jilm // jmf // Jodie // Juneau // Kamil // Katie // Laura // Lejla // Leyla // m. // Mary // Miren // Natalia // Natálka // Peťulka // Pif // Pól // Quanti.ie // Quanti.cz // Téra // oldWaiders // Waiders // zcr //
co sleduju
el país // FAZ // guardian // nyx // nzz // respekt // spiegel // zeit //
lucousek.wz.cz
© by lucie 2002–2014

19/12/2010

píšu v týdenních rozestupech. protože jen o víkendu se zastavím.

Přijde mi líto, že nečtu, Nebo respektive nečtu to, co bych chtěla. Akorát v metru při cestě do práce. Večer z práce už taky ne, to už nedávám. Ale pak sedím celej večer doma před kompem a radši na sebe nechávám mluvit argentinský rádio, než abych otevřela knihu. Ono je to jednodušší... a má to jiný výhody, samozřejmě. I když jen omezený, když kapitolu o imperfektu v učebnici ostentativně ignoruju.

Ignoruju. Stejně jako Vánoce. Proč. Kapitalistickej svátek, jak řekli v tom výše zmíněném rádiu. Ano. Nemám čas péct perníčky.

A tuhle jsem četla na nějakym serveru, kterej se specialuzuje na mladý, blbý, ambiciózní a podobný studenty ekonomie, kteří soustředění odškrtávají TO-DO seznam krůčků po kariérním žebříku, že prostě není možné brát stáž, která je zadarmo. Mno... firmy, proberte se! A pak jsem taky četla, že my studenti máme právo na víkend. Že není vhodné, abychom studiem a prací strávili dohromady více než 35 hodin týdně. Ach, bláhoví autoři!

Kdysi za mlada jsem v knihovně sahala skoro jen po knížkách nových, neohmataných, z poslední doby. Tehdy mi kdosi řekl, že přijde čas, kdy se to obrátí a já budu brát ty staré, ošoupané s otrhanými hřbety. Už je to tady.

Lucinka @ 18:18 | << | permalink | >>