feel alive @ lucousek.wz.cz
témata blogu
luci kultura foto
bylo je a bude
16.04. - Beatsteaks @ Hamburg
02.–04.07. - Vilnius
13.–23.07. - Berlin & Meck-Pomm
jsem ráda anachronická
Hermann Hesse - Unterm Rad
Světlana Alexijevičová - Doba z druhé ruky
Wladimir Kaminer - Russendisko
Mika Waltari - Egypťan Sinuhet
Erich Fromm - Die Seele des Menschen
Robert Musil - Der Mann ohne Eigenschaften
Carlos Ruiz Zafón - La sombra del viento
Stephen Kotkin - Stalin
co si pouštim do uší
koho ráda čtu
Adriana // Ailyn // Amelli // Anička // Bee // b.u.n.k.a. // Cassidy // Ceder // Charlotte // Corwex // der Dány // Duo Sviní // Elena // Elilina // Erakis // Felix // Honza // Jilm // jmf // Jodie // Juneau // Kamil // Katie // Laura // Lejla // Leyla // m. // Mary // Miren // Natalia // Natálka // Peťulka // Pif // Pól // Quanti.ie // Quanti.cz // Téra // oldWaiders // Waiders // zcr //
co sleduju
el país // FAZ // guardian // nyx // nzz // respekt // spiegel // zeit //
lucousek.wz.cz
© by lucie 2002–2014

28/10/2010

a to jste věděli, že Asie začíná na Labi? tomu se říká bonnský point of view.

Jsou zpěváci, kteří nevědí, kdy odejít. Což by nebyl problém, kdyby dokázali přijmout fakt, že jim není dvacet. Nedokážou už vkládat významy do adekvátních forem (samozřejmě za předpokladu, že vůbec mají co sdělit). A pak jsou jiní, kteří se nebojí přiznat vývoj, nelpí na tom, co fungovalo kdysi, a prostě následují nějaký vnitřní hlas. // Slyšela jsem z toho ten příklon k archetypálním vztahovým konstelacím, odrazy zamlčované a utlačované historie a pořád hustou mlhu melancholické atmosféry. A baví mě to.

Čtu o privatizaci nějaké polské továrny na dětské přesnídávky nějakou americkou firmou podnikající ve stejném odvětví. Baví mě, jak manažeři k pracovníkům přistupují jakoby byli vývojově pozadu. // A ten stejný případ se týká připojení východních spolkových zemí k těm západním v roce 1990. To automatické předjímání, že všechno západní je správné. Se nemůžou divit, že se jim pak pětina obyvatel cítí být občany druhé kategorie. Jak asi můžou popřít něco, s čím se (alespoň částečně) identifikovali celý svůj život. // Během devadesátkové transformace proběhlo akorát tak znásilnění střední Evropy. Obrali nás o nevinnost. Ale ne, že bychom do toho nebyli šli dobrovolně. Jen jsme neznali následky.

Zaujalo mě pár myšlenek v projevu Martina Walsera. V projevu, který je památný kvůli úplně jiným akcentům. Tak zaprvé, dobrý spisovatel vkládá to důležité ze sebe do svého díla. Co říká v rozhovorech, je věc druhá. Proto je fajn přečíst si občas onen román a ne jen den co den noviny. A za druhé se zmiňuje o tom, že jazyk literatury je jediným jazykem, který se mu nesnaží nic prodat.

Lucinka @ 23:00 | << | permalink | >>