vstávat ve dvě, čumět na Gilmorky a pojídat ara?ídy

na Moravě mě zaujalo, ?e ti v?ichni, co tam chodili oblečení do kroje (zrovna se konaly slavnosti vína nebo co), se vyznačovali poměrně statnou postavou. ?ádný okrojovaný věchýtek jsem nepotkala. ale líbily se mi ty jejich holinky; vysoký pevný černý boty. i na mu?ích.

Baader-Meinhof Komplex teda musím vidět, kdy? to natočili podle kni?ní předlohy Stefana Austa.

A: jen?e ona to nechce nosit jako tílko. ona to chce nosit jako ko?ilku. ona to v zimě nosí...
B: jo, to moje matka taky.

je?tě před rokem bych se nechápala. patrně bych se odsuzovala. dneska beru na vědomí paletu ?edivých mezi bílou a černou. a kdy? zavřu voči, tak jsem napůl mrtvej. a kdy? je otevřu, říkám si, proč nebejt ??astnej... jak jsou dny krátký. jak utíkaj. dotkni, dotkni se mě, a? uvěřím...

du lagst auf dem Bett und warst ziemlich breit, aber immerhin waren wir allein zu zweit. po nějakých 2 letech, co to poslouchám, mi do?lo, v jakém významu je zde u?ito slovo breit; nikoliv ?iroký, ale pod vlivem návykové látky. kdyby taky česko-německý slovníky uváděly hovorový výrazy, ?ejo.

kecy, kecy, kecy. kdybych byla upřímná, četli byste něco o naběhlých rtech, o culících se prodavačkách v drogerii, o vůni, která nejde mýdlem umejt, o snahách vypáčit ze mě, jak ?iju, přesto?e tyhle témata - alespoň v rodinnym kruhu - fakt nemám ráda. ?iju. - a co je víc?

16/09/2008 @ 20:32 | permalink | komentáře (2)