kluci z Brna nepřijedou...

?la jsem ven. Skončili jsme v oblíbené Kachně a Korábu. Pořád je?tě zbavuju místa v?ech mo?ných konotací tím, ?e je znovu nav?těvuju a dávám jim nový, jiný. Ale a? podezřele dlouho jsem tam včera večer zírala na televizi. Zrovna dávali nějakej fotbal. Anglie nebo co. A ví? proč maj Němci nejni??í porodnost v Evropě? Proto?e jsou v?ichni děsně arogantní. No jasně. Němky nejsou jako holky v Brně, který za výpomoc s domácím úkolem uvařej a vyperou. A ty se? taky typická Pra?ačka. Prostě ty lidi někam po?le? a ani jim nenabídne? tramvaj.

A pak jsem v nočce pobaveně pozorovala nějakého člověka, co se zásadně nedr?el a sna?il se vybalancovat rovnováhu v zatáčkách elegantním dr?ením těla. Vypadal jako na snowboardu. A byl to Američan. A ?ije tady. A působil mile.

A jakmile jsem zjistila, ?e jistý úkol nemám odevzdat dneska, ale a? někdy, začala jsem si na netu číst. Stě?uje si na náklonnost člověka, s ním? sdílí lo?e. A ten v tom Reflexu je taky fajn. A v berlínský redakci Bildu budou mít vlastní mateřskou ?kolku. Servis.

Snaha získat nad sebou kontrolu. Hon na perfektnost. Nevylezu z domu nenamalovaná. Hrabe mi? A je to čím dál hor?í. Nějaká spjatost s pravidlama, který mi společnost předkládá - přesto?e si je uvědomuju jako omezení - dodr?uju je. A přesto?e se uvědomuju rozdílnost vnímání "atraktivity". A o make-upu to není. A přesto jsem při ka?dém slu?í ti to nejistá a polichocená zároveň. A prej to moc ře?im.

Asi jako kdy? mi ta, co jsem s ní předevčírem byla na kafi, přiznala, jak dlouho je singl. Ta, v ní? vidím dokonalý spojení ?enskosti a mozku.

20/03/2008 @ 20:51 | permalink | komentáře (6)