kdy jsme Adonise nahradili Bradem Pittem

Někdy mi v?echny současný vztahy připadaj vlastně stra?ně vratký, klopýtaj na jehlovejch podpatcích a člověk nikdy neví, kdy ?lápne mezi dla?ební kostky a zvrtne si kotník. Pak jsem v?dycky ráda, kdy? úplně náhodou někde, kde to nečekám, potkám nějaký kamarády z ranýho dětství. Zajdem na kofolu a po několika rozpačitých chvilkách se vracím kamsi do minulosti. Je fajn vědět, ?e aspoň některý základy se je?tě i dneska tvářej stabilně. A je fajn zji??ovat, ?e nejsem jediná, kdo mentálně ustrnul na třinácti letech - a přiznává si to. A tak dál...

Aktivita musí přijít od tebe, jinak nebude nic. Nebát se zeptat.

15/02/2008 @ 09:06 | permalink | komentáře (3)