nejdřív kapučíno a pak čevený víno

Nejlep?í texty jsou ty pro?itý do posledního písmene. Některý emoce jsem za poslední dvě noci okusila znovu. Ty hezký, i ty míň příjemný. Mo?ná se znovupro?itím konotované situace zase stanou bezpříznakovými. Ne, nevyváděla jsem ?ádný nepřístojnosti, spí? nějaká magie místa. Genius loci?

Je v?dycky tak zvlá?tní vypadnout z toho na?eho města. Jak klidně jinde ?ivot plyne. Z tohohle druhýho pohledu mo?ná chápu, co si představit pod tou hektičností.

?ivotním tématem hovoru jídlo, recepty, vaření a - last but not least - diety. Tak?e jsem se musela usmívat, jak za ztracená kila nekriticky chválí nejen Turgeněv nebo Zola, ale i v?echny tety z úzkého i ?ir?ího příbuzenstva. Jak na to? Zní otázka nad ubývající mísou cukroví. Asi se ptám sebe sama, jestli z toho chci vyvozovat nějaký závěry vztahující se na celý lidstvo.

A dal?í. Se? dospělá a nezadaná, tak?e asi nějaká divná. Asi jo, aspoň podle soucitně zkrou?ených pohledů. A i kdyby ne; netou?ím se stát tématem hovoru příbuzenstva ve stylu A co ten její...

Babička u? v mým věku byla matkou.

V tý ?kole ze mě vá?ně dělaj posti?ený individuum.

27/12/2007 @ 18:08 | permalink | komentáře (9)