velmi dobře není toté? co sehr gut

Tak jsem dneska dostala dal?í ránu. Zase při?la ve chvíli, kdy jsem to nejmíň čekala. Navíc poměrně nevybíravým způsobem, co? na druhou stranu otupuje bolest. A pokud doteď moje první ranní a poslední večerní my?lenky patřily tobě, od nyněj?ka se stočí zpět k banalitám v?edního ?ivota. (A proč já jsem takovej cynik, ?e zrovna tohle pova?uju za nesmírně nosnou látku vhodnou ke zpracování...) Půl roku vzájemných sympatií, čtyři měsíce vztahu. Je?tě před týdnem chci s tebou ?ít A dneska? ?koda povídat. A to není ublí?enost, to je zmatenost. Nechat do sebe skoro dva dny téměř bez odporu rejt a nechápat, co se děje. Kdy? ka?dý vyřčený slovo je ?patný, ka?dý gesto je?tě hor?í. A nedozvědět se, co se děje, dokud se sama nezeptá?... Schluss mit lustig.

07/09/2007 @ 19:28 | permalink | komentáře (3)