podléhám, tomu se nedá, nedá čelit...

V busu, kterým jsem se vracela z Hannoveru do Prahy, nám někdy stra?ně pozdě v noci (při průjezdu Berlínem) pou?těli do sluchátek mimo jiné Elán. Kombinace Neviem by? sám a Láska moja se ukázala být smrtící. Hned po příjezdu jsem sjí?děla videa na youtube. Pořád mi zněj v u?ích - obě - ačkoliv druhá asi víc. Trefnej text. Přestanu se pousmívat nad člověkem, kterej si Láska moja pravidelně v ?ábě navolil v jukeboxu 5x za sebou, vyskládal před sebe na bár pět panáků a pak je do sebe se vzdycháním klopil. Včera i dnes jsem tamté? klopila Zonky a Svijany. A taky dám za pravdu Kačence.

Po měsících jsem viděla několik lidí z oddílu, v podstatě se nezměnili, jenom u? jsou dospělí a o hlavu vět?í ne? já. V Německu jsem na ně hodně vzpomínala. Nepřiznávám to, ale chybí mi, zároveň si ale uvědomuju, ?e jsme ka?dej někde jinde a ?e by to nefungovalo.

I přesto, ?e se moje milá ?kola rozhodla hrabat se v informačním systému, ve kterém se přihla?uju na zkou?ky, právě v červnu, vypadá to, ?e u? zase funguje. A dokonce se s jedním loginem dostanu k editaci na obou fakultách. Fajn. U? mám aspoň jasno, teď se ale plánuju je?tě tři týdny flákat. Kafíčka, pivečka a filmový večery s kamarádkama, skorotejden v Rakousku na nejú?asněj?ím festivalu na světě, (auto)čundr se skautíkama a na závěr pár rodinných povinností. Taky jsem se začala tě?it na kulturní podzim, proto?e jsem dneska zji??ovala, co v?echno se bude dít - a letos mám zase po dlouhý době pocit, ?e to bude zajímavý. Do toho ty plánovaný kalby na Větráku... ehm, druhák bude stát za to. Kačence dávám za pravdu podruhý.

09/08/2007 @ 23:09 | permalink | komentáře (6)