po dvou tydnech v dojclandu

Je to zvlastni. Nachazim se nekde v severozapadnim Nemecku na work campu. Trochu me tady prudi ta divna klavesnice, na ktery me vzdycky stoji desne sil napsat smajlika, protoze hledat zavorky, to je proste quest. Hlavne by ale clovek vubec nerekl, ze je v Nemecku. Nevypada to tady tak prehnane ciste, jako kdyz prejedete cesky hranice. Krome toho, ze tady lidi (chodci) vetsinou respektujou cervenou na semaforu a ze ridici zase prechody, je to tady jinak zbesile normalni - posprejovany zdi, ridici bez zachranejch pasu - nasazujou si je, kdyz videj policajty - ctvrthodinovy zpozdeni vlaku a tak.

Uz jsme obvyletovali Köln, Bremen, Bremerhaven a Osnabrück. Ceka nas jeste Hamburg a tam se tesim moc. Nicmene Köln me docela zklamal, spinavy, sedivy, placaty mesto, ve kterym krome Domu (sousedi s hlavnim nadrazim, silenost) vlastne nic moc neni (pravda, muzeum cokolady bylo okouzlujici a pivo ve dvoudeckach pomerne taky :-). Nicmene kolinska nakupni trida byla zajimava v tom, ze jsem na ni videla presne to, co v televizi neukazou - kolik cizincu v Nemecku zije doopravdy. Konstatovala jsem, ze minimalne kazdej druhej byl Nenemec. Porad mi prijde zvlastni potkavat na ulicich stejne stary holky jako ja se satkem na hlave...

O moc lepsi byly ale Bremy, ktery maj dokonce i centrum - malinky ulicky, ktery by mohly konkurovat Benatkam - to mam rada. A to i presto, ze i Bremy byly behem valky vybombardovany - ale holt to tam opravili. Nadhera. Takze jsem se uz rozhodla, kam chci jet jako exchange student... V Bremerhaven jsme zase videli Severni more. Po kolika letech ze jsem zas videla more? Po sedmi?!

26/07/2007 @ 21:49 | permalink | komentáře (6)