prosím tě, hlavně nic nedělej, nečti, válej se!

Tak konečně. Po sobotní session s Fínkou, během ní? jsme sice krásných ?est hodin konverzovaly auf Deutsch, nicméně fonetiky jsme se dotkly jen velmi zbě?ně, jsem si během prvních dvou dnů tohoto týdne odbyla poslední zkou?ku. Va?e výslovnost se mi hodně líbí, ale v té teorii docela plavete. Tak?e velmi dobře. Děkuji, dal?í dvojka do sbírky. Na fildě ji mám asi předplacenou :-)

Večer opět na jedné z pra?ských kolejí, ze kterých se domů vrací a? dal?í den, tak?e tentokrát rovnou k obědu. Noc ve čtyřech se čtyřma fla?kama, Abbou, Elvisem, Elánem a německejma verzema Got?ákovejch hitů. O den později jsem konstatovala, ?e kalení tímhle stylem mě baví... ?e u? to není o tom, nacpat si za co nejkrat?í čas co nejvíc alkoholu do krve. Prostě fajn. A druhý červencový týden prý repete.

A tak se u? druhý den úspě?ně válím. Spím a na víc nemám sílu. Ale pořád je?tě mám lehce provinilý pocit mrhání časem - ale i kdy? se sebevíc sna?ím, třeba číst si nemů?u, buď rovnou usnu, anebo se prostě nesoustředím. ?e prý bych potřebovala manuální práci. Lituju, ?e netopíme dřevem a nemáme za barákem ?palky, které si ?ádají o na?típání. Vá?ně. Třeba v tomhle ohledu mi chybí tábory se skautíkama. Anebo mám prý zkusit něco kreativního. To u? tady taky dlouho nebylo. Hlavně ale nepřemý?let.

P.S.: Za větu v nadpisu děkuji mamince.

28/06/2007 @ 19:46 | permalink | komentáře (3)