utrpení mladého germanisty

je?tě čtyři dny a skončí mi semestr i na fildě. skončí mi pondělní pětihodinovky s doktorem, kterej nám dneska dal termíny, v nich? je ochotný dát nám zadání svých testů. a je mu jedno, ?e se nám kryjí se zkou?kami. je to přece o těch prioritách. na výtku, ?e sylabus je tak obsáhlý, ?e jsme během těch 14 týdnů probrali sotva půlku, sice tvrdil, ?e ho to taky mrzí, nicméně přihodil dojemný proslov o tom, jak ?patně placený vysoko?kolský pedagog je, a proto by byl proti sobě, kdyby si je?tě přibíral hodiny. a mně se na mozek drala drzá otázka, proč teda rad?i někde neJUDruje, ?kolu na to má.

student vy??ího ročníku němčiny se ptá prváka: tak, co, baví tě to tady?
prvák: ale docela jo, ale to jsem asi výjimka...
star?í (s hrůzou v očích): i morfologie?!
prvák (rezolutně): no to ne!!!

Táta měl před několika dny narozeniny, tak?e dobrá příle?itost zajít na rodinnou večeři do restaurace. Typická odpolední hádka o pitomostech předcházela, tak?e večer ve stylu v?echno je dobrý a máme se děsně rádi se odehrával podle jasného scénáře. Nicméně v?echno skončilo docela pozitivně - u? jsme se znova nepohádali. Měla bych udělat předsevzetí z toho, zapisovat si v?echny ty typický fráze, který člověk doma slýchá. Jejich různým seskládáním by mohly vzniknout docela zajímavý texty. Já to dělám jenom pro vás versus Jak bylo ve ?kole? Byla jsi vyvolaná? Umělas to? a okořeněno Vypni ten randál!

21/05/2007 @ 21:14 | permalink | komentáře (9)