s potřebou intelektualizovat si pro?ité...

Včera jsme byly s Jodie "plavat" v barrandovským aquaparku. V bazénu jsem se nevyskytovala od loňskýho srpna (tehdy takté? s Jodie...), tak?e moje euforie z vody odpovídala době, po jakou jsem si ji odpírala. Se slovy jsem vodní tvor jsem se nořila do chlóru a Mary nemohla pochopit, jakto?e jsem svoje nové plavky venčila, od doby jejich nákupu někdy koncem loňského září, poprvé a? teď. Nicméně z plavání moc nebylo, proto?e tobogán, různé druhy bublinek a divoká řeka nás lákaly víc...

Přečetla jsem Umění milovat. S takřka roční pauzou od Ovidia jsem si vzdělání doplnila Frommem. To je kní?ka! Co věta, to perla. Mimochodem jsem to trefila, proto?e přesně literaturu s tímhle účinkem jsem měla potřebu číst. Něco, co za mě vysloví to, co já snad jen tu?ím, ale zajde to je?tě dál. Něco, co mě donutí přemej?let. Co mi v?ene slzy do očí. A to nejen pojednáním o hlavním tématu, ale provázaností se v?ím ostatním. Pokus charakterizovat vztahy ve společnosti, pokus vysvětlit nábo?enství, nutnost rituálů... a tak. Rozhodla bych-li se citovat, musela bych opsat snad půl kní?ky. A mimochodem o to vět?í mě čekalo překvapení v jedné předmluvě od Stiftera, který sice explicitně nevyslovuje, ale myslí si toté? co Fromm...

A po přečtení jednoho z hromady lingvistických textů, jeho? autorem je jakási česká nebo snad slovenská jazykovědkyně, jsem opět byla nucena prohlásit Slovník cizích slov svým nejlep?ím přítelem. Proč oni lingvisté z Ruska a z Německa, s nimi? jsem dneska taky měla tu čest, zvládají psát srozumitelně a přitom výsti?ně?!

12/05/2007 @ 20:48 | permalink | komentáře (3)