feel alive @ lucousek.wz.cz
témata blogu
luci kultura foto
bylo je a bude
16.04. - Beatsteaks @ Hamburg
02.–04.07. - Vilnius
13.–23.07. - Berlin & Meck-Pomm
jsem ráda anachronická
Hermann Hesse - Unterm Rad
Světlana Alexijevičová - Doba z druhé ruky
Wladimir Kaminer - Russendisko
Mika Waltari - Egypťan Sinuhet
Erich Fromm - Die Seele des Menschen
Robert Musil - Der Mann ohne Eigenschaften
Carlos Ruiz Zafón - La sombra del viento
Stephen Kotkin - Stalin
co si pouštim do uší
koho ráda čtu
Adriana // Ailyn // Amelli // Anička // Bee // b.u.n.k.a. // Cassidy // Ceder // Charlotte // Corwex // der Dány // Duo Sviní // Elena // Elilina // Erakis // Felix // Honza // Jilm // jmf // Jodie // Juneau // Kamil // Katie // Laura // Lejla // Leyla // m. // Mary // Miren // Natalia // Natálka // Peťulka // Pif // Pól // Quanti.ie // Quanti.cz // Téra // oldWaiders // Waiders // zcr //
co sleduju
el país // FAZ // guardian // nyx // nzz // respekt // spiegel // zeit //
lucousek.wz.cz
© by lucie 2002–2014

03/09/2018

jebať štát. a mluvit slovensky a prokládat to slovama s Ř.

vona ti něco lajkuje jo?! a to jako jakto?! vožila jsem během víkendu se svejma holkama, který se po dlouhejch letech odvážily dorazit na (de facto) den a půl k nám do Dojčlandu. všechy čtyři jsme děvčata kateforie třicet plus a odpovídajícím způsobem zoufalá, ale o to zábavnější to samosebou bylo. závislačky na instáči, protože bez storýček jako by se prožité nikdy nestalo. ještě, že po 24 hodinách je všechno zapomenuto. půlmetrovej párek a prodavač, kterej na fotku potutelně reaguje food porn, right? a má přitom dvousmyslnej výraz. nikdy nenatočený Bewerbungsvideo, utrpení při stoupání do schodů k heidelberskýmu zámkohradu. a tak.
nakoplo mě to. a uvědomila jsem si, že kolem sebe potřebuju lidi. častějš. správný lidi. málo v poslední době jezdim do Prahy.

letošní letní dovča směřovala do Berlína a do MeckPomm; takže na Balt, včetně Rujány. spíš než výlet na východ to byl výlet v čase. o pár (desítek) let zpátky. do doby nepříjemnejch a nezúčastněnejch servírek a prodavaček. zákazník? se z něj neposeru. první mojí reakcí byla samosebou pozápadnělá iritace. ale pak mě to vlastně docela bavilo. a taky ten lidobraz. dovolenkáři zásadně z nových spolkových republik. a ti, co měli auta se západní SPZkou, jsou Ossis, co tam jenom pracujou. jako my...

takže na východoněmecký svatbě kdesi na pomezí Braniborska a Meklenburska-Předního Pomořanska, kde naproti parádnímu zámku stojí prostě panelák a obojí slouží jako Jugendherberge, hrál Ossi-DJ odpovídající hudbu. kromě hymny berlínskýho hokejovýho klubu nesmělo chybět Moskau Moskau. na to to tam rozjíděli všichni. kámoši novomanželů i generace rodičů. a k tomu panáky Berliner Luft.

Lucinka @ 22:17 | << | permalink | >>