nejsem schopná napsat jedinou smysluplnou českou větu

Díky hudbě kapely Wanda jsem se o něco přiblí?ila pochopení toho, proč se Němci (Němky!) rozplývají nad rakouskou výslovností. V krou?ku vyáchaných Spoluněmek jsem nicméně nadhodila, zda je ta slabost v kolínkách v tomto případě skutečně způsobená ?irokým vídeňským dialektem, anebo spí?e neskrývanou drzostí a ďábelskými ohníčky v textech...

Díky náv?těvě PR akce na stuttgartským nádra?í jsem teda asi po sedmi letech pochopila, o čem ?e je Stuttgart21. O polo?ení kolejí pod zem jsem zpravena byla. Nikoliv u? ale o tom, ?e stávající pozemní koleje z povrchu zemského zmizí. To celý tý díře v zemi, tunelu pod barákem a jedný ze tří *nejdra??ích* a *dokončení se neblí?ících* a současně přirozeně *veřejných* staveb v Dojčlandu dodává novej rozměr. BER a Elbephilharmonie mávaj. Tak?e píárkem mě dostali.

Trocha umění, město jak po vymření. Achjo, státní svátek. Mů?e? jet to Porýní-Falce nebo do ?trasburku, tam ?ádnej svátek nemaj. Nejela jsem. Je?tě furt nejsem taková ta typka moje koníčky? tak scházim se s lidma. a chodim ?opovat. Zatim.

?opuju akorát lístky na koncerty, do kina, do divadla a na vlak. V mno?stvím vět?ím ne? malém. Yay.

Nebudu upou?tět páru, i kdy? jí překypuju. V podstatě skoro den co den chodim z kanclu na?tvaná. A to je cesta do pekel.

Tu mir weh, Luzia...!

10/01/2018 @ 21:00 | permalink | komentáře (0)