nalívám si třetí skleničku

a přepínám klávesnici na českou. ano, to bylo (skoro) to první, co jsem udělala na firemním kompu potom, co mi ho zresetovali. aktivovala jsem si vedle německý i českou klávesnici. můj komp mi, aspoň dočasně, docela odumřel. achjo.

regulérní grammar nazi se ze mě stal v okam?iku, kdy jsem se začala rozčilovat nad nedostatečnou gramatickou úrovní svých Spoluněmců. dva roky jsem se dr?ela. i kdy? jsem ty chyby viděla. jsem si říkala, proboha kdo jsem, abych jim dělala lektora. jooo, předpoklady a úchylnosti se nezapřou. #sorryjako

tak?e jo, u? jsem tady dva roky. a vůbec mi nepřijde, ?e je to vlastně nejdýl, co jsem kdy v kuse ?ila v cizině. furt fajn. po volbách (ani po jedněch) si nedovedu představit odstěhovat se zpátky do ČR. zatim furt ne. by? pro budoucnost to nevylučuju. ale zas to bude pra?ská kavárna, co mě potáhne zpátky. ne Tě?koslovensko.

udr?uju svou ledničku plnou...

poslali mě na den do Kölnu. na otočku. kolega mě před cestou varoval, a? jako neblbnu a necajdám večer po městě. a a? mě ani nehne a rozhodně nelezu k dómu, kde je údajně ka?dá noc stejně otřesná jako někdej?í silvestrovská noc. ...no samozřejmě jsem neposlechla. po cestě do města jsem blbě uhnula a projela se kolem WDR. málem mi ukápla slza. z hipstr-čtvrti, kde jsem byla ubytovaná (a jako byla to fakt náhoda a ten hotel byl kvůli nějakýmu veletrhu v tom tejdnu fakt drahej, i kdy? celkově tý ceně fakt neodpovídal) jsem ?la přes Rudolfplatz ke starýmu známýmu Neumarktu a dál nákupníma ulicema k dómu. a byl tam. furt se tam tyčil do nebetyčný vej?ky. a i v tý tmě byl krásnej. vedle mě dvě obrovský policejní auta a hlídkující strá?níci. a pár spoluturistů. a to bylo v?echno. a pak taky kluk s děsně vrzající klecí na kolečkách, co se polsky bavil s nějakým fe?ákemneboco a pak taky německy se mnou. dobrovolník, co u? deset let rozdává bezdomovcům deky a teplý oblečení. byla jsem vlastně fakt dojatá a zpochybňovala celej svůj ?ivot a myslela na svýho kolegu a na to, jestli se s ním o tuhle historku podělím. no, neudělala jsem to. s o to vět?í vehemencí by mi cpal Sarazzinovo Deutschland schafft sich ab a říkal mi, ?e musím změnit to, ?e o tom sice v?ichni plácaj, ale nikdo to nečet. mno. čtu Scholl-Latoura, to musí zatim stačit. a bavim se tim, jak je v důsledku pro ty samý věci jako Noam Chomsky, i kdy? jsou ka?dej na opačný straně spektra... lol.

ov?em největ?í bingo byl USB slot v autě. nahodila jsem externí disk a jela jsem v?echny voplodňováky, co jsem poslouchala deset let zpátky. a zpívala. jó, německý dálnice byly stavěný přesně pro tohle! pro Bártu a Kollera a jiný devadesátkový srdcerváče. a nad svym plejlistem jsem se potutelně usmívala. obviously.

tě?im se na prezidenta, co si v Písničce na přání ?elá Královnu bielych tenisiek!

21/11/2017 @ 22:43 | permalink | komentáře (0)