neříkej, co si myslí?, a? si neu?kodí?.

nehořím.

v?echno je vlastně super. posouvám se. dělám komplexněj?í věci. zajímavěj?í. smysluplněj?í. a přesto...

nestačí.

kdy? si správně objedná?, tak to přijde samo.
jo. je?tě ale vědět, co si člověk chce objednat.

po dvou a půl letech na jednom místě jsem si začínala myslet, ?e tady a takhle. u? si tím zase nejsem jistá.

nikoliv prázdnota, nýbr? ztráta. nikoliv pocit absolutní prázdnoty, nýbr? prázdnoty relativní. nikoliv stav, ale jeho změna. proces.

začala jsem zase pou?ívat víc cizích slov. proto?e precizněji vyjadřují to, co chci říct. a zatím mám trpělivost vysvětlovat, co ?e jsem to vlastně chtěla říct.
při?lo to samo. nejedná se o hru nacpi co nejvíc cizích slov do jedný věty, proto?e postrádám sparing partnery. ale třeba si je vychovám.

na Hollaru. snoubily se ve mně pocity nostalgie a nepochopení. doma, a přece cizí. moji lidi, a přece ne. v?echny ty hyper super cool dětičky. hlavně jim v?em bylo tak dvacet. mo?ná.
vyučující jako největ?í hipstr. shodil vlasy a nechal si narůst plnovous. #pobavilo

a tak se nejpozději v osum poroučím a jdu domů. lezu do svojí asociální nory.

to mi to jaro moc dlouho nevydr?elo.

23/04/2015 @ 22:58 | permalink | komentáře (0)