totální změna perspektivy podle rohu, ve kterym sedí?

zlehýnka überexaltovaná vykřikla na celou na?i kuchyň v brutálně britském akcentu no. a protáhla přítomný diftong nikoliv na triftong, ale na quadriftong, čím? projela téměř celou ?kálu samohlásek. a taky byla na rande s nějakým argentinským kouzelníkem.

eskapismus. ?ít v paralelních světech. občas se vynořit, znechuceně si pomlasknout a zase schovat hlavu do písku a do vlastních pravd.

kdy? je venku pr?avo a zaml?eno, je Karlín topící se v ranním vlhém oparu devatenáctkovým Londýdem. Hůrka pak Moskvou v sedumdesátkách.

Zuzka Kepplová a famózní text o Budape?ti. a holka z Balkánu, co Maďarům říká, jak málo jsou vláčený emocema. a můj flashback na budape??ský velikonoce 2014.

nakolik pro nás prostředí, ve kterém se pohybujeme, představuje hranice myslitelného? hranice normálnosti? nakolik je vůbec mo?né udr?et si odstup a být schopen vědomě (a plně) zavírat dveře, odstřihávat se a vracet se večer co večer sám k sobě, ani? by du?e trpěla a vědomí se nevratně posouvalo? nakolik jsou na?e osobní hodnoty vystaveny ohro?ení vněj?í manipulace? postupné, plí?ivé?

19/11/2014 @ 22:50 | permalink | komentáře (4)