dneska u? ti nikdo Amazonka neříká...

Prohlásila jsem se za zdravou a vyrazila do města. Kvůli velikonočním pověrám jsem byla nucena koupit si něco na sebe. Mikinu i boty jsem potrebovala, sukni ne, ale rozhodla jsem se, ?e v sobě najdu ?enskost :-D Jenom, aby to nebylo marný, jako v minulejch letech, kdy v?echny sukně koupený s krásným předsevzetím stejně zůstaly viset ve skříni... Mimochodem, nikdy bych si nemyslela, jak hezký mikiny maj v Zaře. Asi roz?ířim skupinu obchodů, který ráda nav?těvuju (rozuměj: H&M :-).

Následovala revize skříně s oblečením. Vyhodila jsem v?echno to, o čem jsem u? minule prohlásila, ?e to nenosim, ale z různých důvodů jsem se toho nedokázala vzdát. Několikery d?íny, ke kterým se vá?ou různý vzpomínky, a stejně tak památeční trička. Odhodlala jsem se i k probrání věcí na výpravy, přesto?e u skautíků u? mě neviděli dobu, která se začíná počítat na roky. Pořád je?tě jsem ve skříni měla spoustu pokladů, který mi tu dobu připomínaj. S posvátnou obřadností jsem brala do rukou sekyru. Svými bílými ručkami, které u? leta neviděly manuální práci a které momentálně zdobí třítýdenní nehty, který se na prstech nacházejí z prozaického důvodu, ?e válením v posteli se neměly jak zlomit, jsem rozvazovala uzly na prádelních ?ňůrách a sna?ila se sundat vojenské odznaky ze svých chlebníků zvaných ?ebradla. Dva ze tří jsem vyhodila. Jeden jsem si nechala a hodlám ho v létě zase uvést do provozu :-)

08/04/2007 @ 11:57 | permalink | komentáře (9)