Moabit je Karlínem Berlína

jasně, ?e víkendy na Lucku pova?uju za ideálně strávenou sobotu + neděli. v posteli s knihou. jak taky jinak. posledních sedm let jsem víkendy trávila čtením. jsem navyklá na tenhle rytmus. ba co víc. absenci (intelektuálních) podnětů během pracovního týdne musím kompenzovat o víkendu.

chtěla bych aspoň jeden den strávit v ků?i člověka, kterej se upřímně směje Kameňáku.

dívadlo s lidma z bakaláře. s lidma, se kterejma se sice moc nevídáme, ale večer se vyjevil jako značně osvě?ující. učim hře na klavír... tak?e dělám to dobro. // tak vy proberete ty nizozemský filosofy a my se mezitím pobavíme o latinskoamerickym popíku. // za semestr jsme se na portugal?tině akorát dozvěděli, ?e evropská se od tý brazilský hodně li?í. a dona. o donu. a gata. o gato. eu sou economista.

A: tak ví? co, moje knihovna, to je samej Thomas Mann, Heinrich Mann...
B: moje je zas samej superman, batman...

nakolik by společensky exponované postavení mělo jít ruku v ruce alespoň se základní mírou společenské obratnosti?
nakolik by společensky exponované postavení mělo jít ruku v ruce s rozhledem, zájmem o svět, s manýry?
naprosto nechci být zastáncem konzervativních postojů, které člověka zařazují na určité místo ve společnosti jen proto, ?e se narodil do nějakého prostředí a ?e má ten správný habitus. společenská propustnost musí existovat. na druhou stranu ale jsem toho názoru, ?e jakmile se někdo do určitého postavení dostane, měl by být schopen si příslu?ný habitus osvojit.
je toti? navýsost trapné, neprofesionální a zará?ející, kdy? advokát před klientem há?e do placu dvojznačné vtipy. a? u? o zpronevěřování, anebo průpovídky typu vám chybí něco do ruky.
a ne, nejsem cimprlich.

02/11/2014 @ 12:03 | permalink | komentáře (1)