bílé tričko zmuchlané kolem ramen a jemně obepínající lehce vypouklé břicho

Fernando Pessoa tam o sobotním odpoledni padnul jak ulitý. jeho protiklad snění a ?ití. jeho rozjímání příčící se činnostem. a práce, její? přehr?el rozjímání znemo?ňuje. // Ich habe es stets abgelehnt, verstanden zu werden. Verstanden werden heißt sich prostituieren.

ztemnělým ?i?kovem do kopce nahoru. nahlí?ela lidem do rozsvícených oken a sna?ila se uhodnout, kdo tam asi bydlí. a mluvila si sama pro sebe. a nevěděla, čí je. a bylo to tak správně. magie (pod)zimních večerů ve městě.

?i?kov je punk. Karlín je swing. Letná je elektro. Stodůlky jsou ruskej socpop.

hrál na piáno. cokoliv. od Uhlíře po BSB. čistě z vizuálního dojmu by se člověk v ?ivotě neodva?oval vůbec pomyslet na to, ?e večer zahájí Severním větrem, woe.

eargasm. je to úplně ultimátní pocit... kterej přetrvává. před deseti lety jako dnes. bo?í. // a hlavně u ?iváků. kdy? se povedou. prý?tící energie, frenetický výkřiky čistý radosti. wow.

měla jsem včera krásnej moment. mlha nad Vltavou. a já byla vděčná. za tu větu. za to v?imnutí. za tu dojímavou nepraktičnost.

poprvé v Potrvá. lidi z Budoáru u sta rán za barem. vlastně jsem asi věděla, ?e změnili lokál. zvukovka kapely, co tam večer měla koncert. // bo?í atmosféra a bo?í hermelín. // jsem tady nikdy nebyla, proto?e je to na druhym břehu. a v?ichni víme, jak to s těma břehama je.

19/10/2014 @ 22:05 | permalink | komentáře (0)