můj otec je Rusák a matka Ukrajinka. ale já jsem Čech. u? měsíc.

dost bylo lkaní o neexistenci zásadního poListopadovýho románu. vy?el u? dva roky po Ply?ákovi. na Slovensku. Rudolf Sloboda ? Krv. je tam v?echno. vypořádávání se s minulostí a s vlastním ?kraloupem, rodinným, občanským, filosoficko-religijným. konstatování změny, bez patosu, bez rů?ových brýlí. dechberoucí jasnozřivost, díky který je ten text dneska pořád aktuální. v českém překladu (?el) má 736 stran. utekly jako voda. za tejden.

schůze nesourodých, kteří se leč musejí shodnout a musejí nějak spolu?ít. přehlídka figurek a archetypálních situací, které mi připadaly docela zábavné. dva ?amstři (70+) s rozhalenkou, v ní? se jim na krku houpaly zlaté přívěsky na řetízku. ve svém věku a se svými zku?enostmi samozřejmě skálopevně přesvědčeni o svých pravdách a zaboha nepřijímající jiné pohledy. soudící a odsuzující u? dopředu. a vulgární, kdy? na to přijde. vy jste řekl, ?e můj syn je kretén? vyostřený spor. křivka zábavnosti v?ak neklesala. v závěru gentlemanská kofola pro současnici, která se ?amstra ve sporu (bezúčelně) zastala.

s holkama dáváme u? potřetí dohromady polskej večírek: kombinace filmu, ?ivýho umění a polskýho jídla. a tentokrát chcem, aby to bylo dvoudenní. nějaký ?ebrání je mi vcelku ?inantní. ale kdybyste přecejenom chtěli... tak mů?ete.

14/10/2014 @ 23:17 | permalink | komentáře (0)