zvědavost. to je to, co mě pohání dopředu. bezbřehá zvědavost.

je svým způsobem frustrující vidět, na kolika podprahových faktorech zále?í, kdo nakonec tu práci dostane. i načasování hraje roli. připomíná mi to základní poučku o tom, který zprávy se dostanou do novin ? ty, které redakce má čas zpracovat před uzávěrkou.

Pete Doherty live v Praze. sice to mělo přijít tak před 7 lety, ale aspoň, ?e tak. byl dobrej! hlavně ten pád do publika a unplugged session Fuck Forever v úplném závěru. // následný pivíčka s Terkou a Norem. by? jsem z domova odcházela s tím, ?e si dám tak jedno, jestli vůbec. mno. poslední Norův týden a diskuse zvrhnuv?í se k panda bodům a k juice committee a nebylo co ře?it. // od jedný do tří nad kompem a půl roku po dopsání jsem se zas hrabala v diplomce. jak to kdysi řekl jakýsi spisovatel o dokončených knihách: při zaobírání se jimi si připadá jako nekrofil. tak to já taky. svoje studium jsem úspě?ně pohřbila.

vstáváníčko v pět ráno a v 6.31 můj oblíbený vlak Praha?Berlín s příjezdem do města nad ?prévou je?tě před polednem. pě?o po centru podél řeky, kolem Angeliny pračky a? k rozkopané Friedrichstraße. z té lep?í části jsem domar?írovala přes CheckPoint Charlie a? k té části, která u? spadá pod Kreuzberg. zalezla jsem do prvního tureckýho Späti a chtěla jsem si nabít kredit do mobilu. pořídila jsem si 10éčkovej kupon. a telefon mi psal v?elicos, jen ne, ?e kredit byl dobit. donutila jsem prodavače zavolat na hotlinku operátora. asi hodinu jsem se bavila se slečnou na druhém konci, která mě přiměla pořídit si novou SIMku a přihrála mi kredit na ni. no fajn. zakončila to slovy to je super, vy jste z Česka, já jsem zas z Polska. nevim, co na tom bylo super, zamumlala jsem na ni zpátky něco jako jsem si to myslela podle akcentu... a konec. nicméně během této lapálie zrovna do tohohle Späti vrazila trochu zmatená a proklatě ?íznivá Louise a sáhla po jednom Club Mate. v celým Berlíně ?ije 3,5 milionu lidí, je tam pocitově 0,5 milionu Spätis a Če?ka s Fancouzkou, co tam zrovna přijely na víkend, se potkaj v jedný z nich.

po Pho k obědu jsem zahla za roh ze svojí nejoblíbeněj?í Rudi-Dutsche-Straße a pro?la monumentálním proskleným vchodem do budovy centrály Axel Springer. po kontrole jak na leti?ti (včetně magnetického rámu a skenu zavazadla) si mě vyzvedla asistenka a vyvezla mě do patra. posadili mě do čela, mana?er oddělení po mé levici, asistentka, trainee a praktikant. a tahali ze mě rozumy ohledně mojí diplomky. a já se tam v půlce začala po?ouchle usmívat. co se culíte? ? ále, tak mi do?lo, ?e jsem tady u zdroje, kterej by mohl vyjasnit největ?í novinářskou kachnu posledního tejdne, která zaplavila Česko; tu o nákupu Ringier Axel Springer CéZet. začali se culit taky, ale podle očekávání se jednalo o skutečnost, která není hodná komentáře. culili jsme se na sebe celkem asi hodinu. s mana?erem jsme se pak na sebe culili je?tě nad jedním kafem v kavárně v přízemí, ne? byl nucen se vzdálit na call se ?éfem. Die Welt byly kdysi hodně hodně konzervativní noviny, z dne?ního pohledu a? skoro extrémní. ale dneska, kdy? tam přijdete do redakce, tak podle toho, jak ty lidi vypadaj, vlastně nevíte, jestli jste v Die Welt nebo v taz. // zůstala jsem sedět v kavárně přízemí centrály AS a smskovala jsem člověkovi, se kterým jsem se měla sejít o den později, ?e tam jsem. počkej tam, do pěti minut tam budu. při?el. a tos věděla, ?e tady pracuju? nevěděla, myslela jsem, ?e dělá v nějaký advokátce někde na Gendarmenmarkt nebo tak, kdy? je ten právník. vyvedl mě z omylu. vedli jsme typickej StuSti hovor a mě to kupodivu nesralo tolik, jako celej loňskej rok. // Alexanderplatz během sluncezápadu. bylo mi stejně blaze, jako kdy? jsem tím směrem ?la z centrály AS posledně. Berlín je fantastický město, kdy? tam jedete na dovolenou.

setkání s Asiou a mexická véča na Gentrifizierungsallee. zabalily jsme to rychle a ?ly domů podél tratě Partystraßenbahn, takřka na sevér k Landsberger Allee, kde jsem na?la útoči?tě pro první noc.

v pátek dal?í courání po městě, stará známá oblíbená místa, ?el, stihla jsem jen centrum. a večer alou S-Bahnem do Grünau a Shuttlebusem do Schmöckwitz. jako před rokem ale v naprosto odli?ném rozpolo?ení. nez stresu. bez pocitu, ?e se musím nějak tvářit a na něco si hrát. jen s tím, ?e potkám lidi a ?e si dáme do nosu. a taky ?e jo. [nemám slov]. hovory s tolika lidma, který mám děsně moc ráda a na kterých mi zále?í. hovory s dal?íma, který to maj stejně hozený. volejbal. procházka kolem kanálu. party hard a zpívání kolem klavíru. Ö. subverzivní kecy a vzpomínky a prostě pohoda. // a v neděli cesta lodí po ?prévě ze Schmöckwitz a? do samého centra města. // je?tě mi řekni, jak se vlastně vyslovuje Olomouc. a pak na mě při tom ouc tro?ku moc ?pulil rtíky. #alenofuj // odpolední ob?erství se volně přelilo do večerního v Grunewaldu. tyhle akce jsou v?dycky trochu jak z jinýho světa; proto jsme to museli zase trochu stáhnout na normální úroveň. kam se poděla tvoje ironie? ptal se mě kluk z Rostocku. je fuč od tý doby, co pracuju... ale vrátila se. s pár sklenkama proklatě dobrýho bílýho. proklatě rychle. // a pak jsme na sebe s o rok star?ím ročníkem, do něho? jsem se v-adoptovala, v západní části Ringu dělali Ö. do té doby, ne? jsem se nechala vyklopit na Messe Nord/ICC a započala hodinové čekání na noční bus do Prahy. bylo mi smutňoučko. ale hlavně jsem usnula, jakmile jsem dosedla na svoji sedačku. aby ne, po průměrných 4 hodinách spánku denně během posledního cca tejdne...

hit the road Jack, don´t you come back no more!

nicméně dobrodru?ství pokračovalo. ráno jsem z Florence jela na skok domů (sprcha + převlíknout) a pokračovala jsem rovnou do práce. tak ty bude? dneska spí? jenom poslouchat a psát si poznámky, co? přivítaly mě kolegyně. nicméně, zvládly jsme to. obě rundy pohovorů. // a just jo, večer jsem ?la i na ten tradiční pondělí volejbal. včetně chlazení ?áhy, která následuje. včetně cesty domů posledním metrem.

a v úterý odpoledne rovnou z práce přes Zličín a přes Plzeň do Brodu nad Tichou. bo?e, tam je tak krásně! na faře vedle poloopu?těného kostela, který lemuje hřbitov s neúmyslně dvojjazyčnými náhrobními kameny. Sudety prostě. spala jsem ve stanu s podsadou. po stra?ně dlouhý době. a bylo to stra?ně skvělý. // onemocněla, kdy? zjistila, ?e se tady bude spát ve stanech. // dal?í z klasických česko-polsko-německých setkání. // workshop kreativního psaní. trochu jsem se do toho zas dostala. je třeba dát tomu čas. a sednout si k tomu. a svěřit to papíru, kdy? je co. // a pak víkend v Plzni. fascinující město. fascinující opu?těná budova nádre?í Ji?ní Předměstí. skoro se mi zastesklo, ?e tam nebydlím; nebo ?e tam nestrávím víc času.

A: tohle je na?e zimní zahrada
B: tak tady su?íte trávu, jo?
vchází dovnitř.
B: vy tady fakt su?íte trávu?!

konečně zas ?iju.

07/07/2013 @ 19:08 | permalink | komentáře (4)