paní učitelka: dostala jsem vánoční dárek, tak mu přilep?im

přestala jsem jezdit domů autobusem kvůli nepředvídatelným řvoucím batolatům. kdy? si ale ve vlaku vlezu do kupé, kde sedí asi tak čtyřletý dítě, moc si nepomů?u. ne, ?e by řvalo, ale celou dobu mluví. obdivuju trpělivost jeho matky. ale stejně mě to sere, proto?e jsem si jinak mohla číst, takhle si u? po půl hodině zacpávám u?i sluchátkama s hudbou.
koukám do braniborský placky a doufám, ?e v Drá?ďanech vystoupí.
vystoupili.

je?tě jsem chtěla ztratit pár slov k berlínský zimě. sníh jsme před Vánocema neměli. sice jednou nebo dvakrát "sně?ilo", ale vločky se rozpustily je?tě dřív, ne? dopadly na zem.
berlínská zima, před tou mě hned po příjezdu v?ichni varovali. hlavně ty studený větry z Polska! foukalo, pravda, foukalo odporně. hlavně to ale byl vlhkej vítr, tak?e zima lezla za kabát a pod svetr a? na ků?i a nebylo se před ní kde schovat. ale ten vítr, prosím, ten foukal ze západu. v?dycky.

nějak jsem zase najela na U2. a jo, mo?ná bych zas měla chu? na pár dní v Dublinu, by? jsem ten nápad původně negovala.

třídní sraz, jeden z těch pravidelnejch, jeden z těch, co se konaj dvaadvacátýho. prosince a června. jsem doma. dobrý pivo. točený. dobrý. hodně piva. ne jedno nebo dvě. lidi. moji lidi. na?e vtipy, na?e kecy, na?e hlá?ky. kluci a jejich kouty, holky a vrásky kolem očí. ?ivotní rezignace. no, tak je nám pětadvacet, ?ejo. do rána, do rána. v?echny lokály v oblíbený čtvrti. zavíraj? jdeme dál. skončili jsme v Píčpitu, jako u? kolikrát. já nevim, po kolika letech jsem se nedokázala odmejkapovat, ne? jsem ?la spát. jó, kvalitní akce.

mám dvanáct a půl čistýho a kolegyně s dvacetiletou praxí nemá ani dvacet. aneb platy ve ?kolství. lidi více kategorií. lidi pracující ve státní správě a lidi flákající se za státní peníze a zvoucí to studium. a věty ?epkané do ou?ka, kterým jsem nerozuměla. ani napodruhý. sorry. kabát v barvě jak esesák. smím to vyslovit nahlas. a k němu rádiovka ve stejný barvě. babička prej měla stejnou. no vida.

pochopila jsem potřebu těch, co se na Vánoce vracej ze zámoří sem, se rok co rok zkoulovat. proto?e tady je doma.

23/12/2011 @ 19:04 | permalink | komentáře (0)