ich bin so duch die Stadt getigert = tygroval jsem si tak městem

titulní strany: německý média ře?ej záchranu Řecka a otázky kolem Eura. český noviny ře?ej přezouvání zimních gum.

Respekt i Die Zeit se v tomto týdnu shodně ve stylistické rovině odkazují na Marxovo Manifest. pozoruhodné. Evropou/Českem obchází stra?idlo [přívlastek neshodný]. Respekt, bojovný vůči v?emu, co se jen rů?olí. Die Zeit se s jakousi blahovolnou shovívavostí věnuje hnutí Occupy, ba dokonce si ho bere na mu?ku jako téma týdne. inu, proč ne, kdy? spodní stranu tak jako tak zaplňují reklamy na jihoněmecká auta, ?výcarské hodinky a kabelky z Paří?e.

Hitler neměl benzín. kde by ho taky tady v Německu vzal, ?e. samozřejmě, ?e ho kupoval od Američanů. přes ?výcarsko.

v dederonskym filmu z roku 1950 pro?el průvod s transparentama, na nich? stálo Cuba!. pan profesor na to poukazoval. 1950. příli? brzo. nebo mi něco nedochází.

ne?el nám internet. vyrazila jsem do kavárny, do který chodim jenom kvůli netu. sedla si vedle mě business woman. daly jsme se do řeči. večer jí to letělo zpátky do Mnichova. valila na mě informace o u?itečnosti iPadů a dal?ích tabletů. a pak zmínila studium sociálních věd, zájem o gender, výměnu auta za bicykl, rodinné kořeny v Polsku a rezignovaný náhled na svět. bavily jsme se dobrou hodinu a půl.

utekla jsem jí do státní opery, momentálně úřadující v Schillerově divadle. Voltairův Candide, zhudebněný Bernsteinem. u? ho v leto?ní sezóně budou dávat jen párkrát. opět barevné divadlo, neonové prvky na scéně, tro?ku afektované podání, ale to tam konec konců asi patřilo. dostala jsem lístek do první řady doprostřed. a zase půlka publika v d?ínách.
a v květnu tu bude Plácido Domingo.

ne?el nám internet. celej večer jsem četla Die Zeit - a nedostala jsem se dál ne? přes dva se?ity (ze ?esti, sedmi?). to je TO čtivo německejch intelektuálů. takhle v Česku nikdo nepí?e. proto?e trhy by mohly znervóznět.

jedu u-bahnem, čtu Respekt. ?ena vedle mě mi kouká přes rameno to je jugoslávsky? opětuju jí pohled, ne, česky. zahuhlala něco o Československu, mnojo, v Berlíně u? je 20 let. ani nevim jak, ale začaly jsme se spolu bavit polsky. netrvalo jí to ani jednu zastávku a u? na mě z kabely vytáhla Strá?nou vě?, bibli a letáček s adresou, kam mů?u ka?dej víkend zajít na čtení z Písma. by? jsem se jí sna?ila vysvětlit, ?e my v Česku narozdíl od Poláků Boha nemáme, nedala se. ka?dou moji snahu odvést hovor od nábo?enského tématu (a odkud z Polska jste?) umně stočila zpět k Pánovi. kdy? jsem jí slíbila, ?e se někdy stavim a ?e si tedy o Bohu popovídáme, políbila mě na obě tváře a vyhrnula se z vagonu.

06/11/2011 @ 21:36 | permalink | komentáře (0)