feel alive @ lucousek.wz.cz
témata blogu
luci kultura foto
bylo je a bude
16.04. - Beatsteaks @ Hamburg
02.–04.07. - Vilnius
13.–23.07. - Berlin & Meck-Pomm
jsem ráda anachronická
Hermann Hesse - Unterm Rad
Světlana Alexijevičová - Doba z druhé ruky
Wladimir Kaminer - Russendisko
Mika Waltari - Egypťan Sinuhet
Erich Fromm - Die Seele des Menschen
Robert Musil - Der Mann ohne Eigenschaften
Carlos Ruiz Zafón - La sombra del viento
Stephen Kotkin - Stalin
co si pouštim do uší
koho ráda čtu
Adriana // Ailyn // Amelli // Anička // Bee // b.u.n.k.a. // Cassidy // Ceder // Charlotte // Corwex // der Dány // Duo Sviní // Elena // Elilina // Erakis // Felix // Honza // Jilm // jmf // Jodie // Juneau // Kamil // Katie // Laura // Lejla // Leyla // m. // Mary // Miren // Natalia // Natálka // Peťulka // Pif // Pól // Quanti.ie // Quanti.cz // Téra // oldWaiders // Waiders // zcr //
co sleduju
el país // FAZ // guardian // nyx // nzz // respekt // spiegel // zeit //
lucousek.wz.cz
© by lucie 2002–2014

29/10/2010

jaká že je ta naše - dneska už - západní svoboda slova?

Glucksmann & nejlepší z možných světů. Havel & Sapir & Whorf. tadá. tadá jako zacelené duhové jablko na mekintoši před dobrými patnácti a více lety.

po přečtení definic na wikipedii (aka nerelevantní zdroj) jsem si tedy potvrdila domněnku o své politické orientaci. (autocenzura). a to jsem se se vždycky chtěla stát optimistou. věřit, že všechno bylo stvořeno s dobrým úmyslem, že tedy žijeme v nejlepším z možných světů. teda my asi ne, ale šťastlivci ve Westfálsku (my jsme Západ!) určitě ano.

laškování s Faustem, to mi šlo vždycky. dokonce ještě dřív, než jsem se jím pročetla.

ano, i já sama se ztrácím v labyrintech aluzí, které vznikají, když bruslím po klávesnici.

tak kontroverze okolo Satanských verší vznikla v roce 1989. aha. (autocenzura). aha.

z obrazovky se mi nečte špatně snad kvůli horší čitelnosti písmenek nebo snad kvůli rychlejší únavě očí, ale kvůli roztěkanosti, která čtení provází. kvůli vědomí, jak je snadné otevřít vyhledavač a snažit se nalézt souvislosti (a nesouvislosti, samozřejmě).

a přesně takhle to s tou naší svobodou slova totiž vypadá. chrlíme malichernosti, případně skrýváme významy tak, že po pár týdnech už vlastně ani sami nevíme, co jsme chtěli říct. a to explicitní se vylučuje.
a tak mě napadá, zda čtení textu v kontextu také netvoří nějakou interpretační kategorii - kdy je možné skryté odkazy vyčíst jen v určité situaci, řekněme po určitou omezenou dobu.

Lucinka @ 23:29 | << | permalink | >>