row, row, row, row your boat gently down the stream...

Tak jsem čtyři roky po maturitě měla opět mo?nost pozorovat, kam jsme se za tu dobu posunuli. U? před dvěma lety to s nymfičkama a kolou?kama bylo nahnutý, teď u? se mezi mým spolu?áctvem nenacházel/a jediná/ý.

A přesto?e, jak jsem byla upozorněna, nás v ročníku není mnoho, kdo zvládl absolvovat ni??í vysoko?kolské studium v designovaném čase ?esti semestrů a nyní se tedy py?ní prvním titulem, najdou se i tací, kdo? se tedy patrně neflákali. Stále více věřím článkům o korelacích sociálního statutu rodičů a jeho vlivu na vzdělání a uplatnění dítěte. Na druhou stranu poslouchat pak lidi viditelně unavené referující o úspě?ných kolezích, ji? mají v?echno, nicméně se stejně necítí ??astní, člověka donutí relativizovat. Zda nosit během studia práv perličky v u?ích a na krku, napolo zakryté nahoru ohrnutým límcem trička typu polo vynahrazuje 12hodinové dennodenní postávání někde v advokátce u kopírky. A bude to čím dál hor?í. 14 hodin. 16 hodin. A nakonec: proč?

Nad ránem v klubu plném Nečechů mi to vysvětlili. V?echno. Peníze. Následně srolovaný bankovky. Jasně. A já vim, ?e mů?u chtít, ale jsou struktury, jsou skleněný stropy, kterejma neprojdu. Otázka nicméně je, zda chci. Mlha hustá, ?e by se dala krájet, a snídaně v McD čtvrt hodiny před tím, ne? začínají prodávat snídaňové menu. Nábo?enství, potenciální změna zákonů v EU během následujících desítek let pod vlivem demografických změn a zotročování antikoncepcí. Jít spát, kdy? jiní vstávají.

23/11/2009 @ 22:23 | permalink | komentáře (1)