maj jinej smysl pro humor. - jinej nebo ?ádnej? - ?ádnej.

Jsem depresivní. Nervózní. Nic nedělám a pak jsem na sebe na?tvaná. A na druhou stranu si chci vyhrazovat právo na to, mít prázdniny. Ne. Nikoliv. Na Erasmu je nejblběj?í to papírování. Ty kopce formulářů na v?echno. Ta nekoordinovatelnost obou univerzit. Je?tě tejden. A něco. Mo?ná.

V jedenáct večer v Bochumi při čekání na jak-jinak-ne?-zpo?děnou S-Bahn jsem uva?ovala, ?e opustit svoje dortmundský souputníky je jako opustit spolu?áky z gymplu. S tím rozdílem, ?e lidi s trvalým bydli?těm rozsypaným jak čaj v?ude po zeměkouli nedostanu v jeden čas na jedno místo tak snadno jako lidi, co se rozprchli pouze po pěti zemí EU.
A vůbec; strávili jsme spolu skoro celej den; dva negativně naladění Če?i, s tou na?í národní blbou náladou. Ano. Proto?e celý tento rok byl tak pozitivní. Proto?e jsme poznali jen samý milý lidičky, na který se člověk nemů?e ani zamračit, proto?e si to nezaslou?ej.

No tak kdy sis naposledy koupila nějakou kní?ku? - Tenhle tejden. - Tyjo, a co? - Goetheho a kuchařku.

Odvykla jsem dnům stráveným před počítačem. Dělá mi problém vyřizovat si po?tu, nato? aktualizovat si ?ivotopis a re?er?ovat pro potenciální výplody pisálkovských choutek. Po roce tady jsem poměrně motivovaná psát. Po roce, který v kolegyni v Krakówie a v kolegovi v Praze chu? k psaní utlumil. Dovedu si představit, ?e budu pracovat mimo média. řekli mi oba v jeden den. Ano. Proto?e není vět?ího póvlu ne? českého ?urnalisty. A není vá?eněj?í osoby ne? ?urnalisty německého. A tak vůbec. V?ichni, kdo tu ?ijí, a nenarodili se tu, se stále je?tě necítí jako místní. A nechtějí se tak cítit. Třeba je to tím (ne)smyslem pro humor.

19/08/2009 @ 09:34 | permalink | komentáře (0)