stereotyp 'studenta ekonomky' je mezinárodně přenositelný

Mít víkend sama pro sebe. Začít u? v pátek. Celý den v posteli s Kafkou a s kompem. Pokračovat v sobotu tímté? a za dopoledne přečíst Heineho Deutschland. Ein Wintermärchen. Přes poledne uva?ovat o náv?těvě Heineho muzea.

Do jeho rodného Düsseldorfu jsem se dokodrcala, do muzea u? ne. Z Dortu tam jezdí tři přímé vlaky. Jela jsem tím, jeho? trasa patří k nejneutě?eněj?ím: Castrop-Rauxel, kde jsou věčně zácpy, jak slýcháváme v rádiu. Dále přes 'denn du bist New York City und ich bin Wanne-Eickel' a? do Gelsenkirchen, kde sídlí Schalke 04; takovej německej Baník, na jeho? stadionu v?ak v létě budou hrát U2 - u nás v Dortu se takový ?pektákly konat nemů?ou, páč by nezřízení hudební fandové zničili trávníček, kterej klub za tě?ký prachy vyměnil teprve docela nedávno... Dal?í ?tací vlaku Oberhausen (Unterhausen) s velkou koncertní halou a největ?ím shopping-centrem ve střední Evropě a last but not least Duisburg, aneb město továren, místňáky taky zvaný turecký město. A pak přijde Düsseldorf. S proletariátem za zády člověk vidí jen Audiny, Méďáky a Bavoráky, v?echny v nablýskané černé a po Kö promenující se tías v na?krobených ko?ilích s decentní vý?ivkou na levé náprsní kapse, tmavých d?ínách těsně nad kotníky a mokasínách. A s perlami na krku.

Po procházce městem - konečně jsem objevila TU japonskou čtvr?! a v Kaufhofu se smála českému upozornění na?e zbo?í je elektronicky chráněno - jsem u Rýna podlezla zábradlí a posadila se na vyvý?ený břeh. Hodila jsem pohled do hnědo?edých vln, které brázdily lodě přepravující uhlí i lodě Düsseldorf-Köln plné turistů-výletníků, stejně jako machrující pán v neoprénu na vodním skútru. Co tři minuty se nad Neussem na druhém břehu k zemi sná?elo letadlo připravující se na přistání na Düsseldorf International. Koukala jsem do sluníčka, četla Bukowskiho a okolo sebe sly?ela v?echny jazyky, jen němčiny poskrovnu.

31/05/2009 @ 11:37 | permalink | komentáře (4)