krása dělá z lidí debily. v?ude.

stojíme v úzké chodbičce, která v East Endu vede k záchodkům. přede mnou holka, za mnou holka a vevnitř obsazeno. na pánskej je kupodivu stejně dlouhá fronta. holka přede mnou, sama o sobě atraktivní a poměrně silně nalíčená, vytáhne nervózně se třesoucíma rukama z kabelky tekutý make-up a připlácne si lou?ičku bé?ové tekutiny na čelo, na obě tváře a na bradu. zrcátko asi nemá?, co? otáčí se skoro neznatelně mým směrem. ne, ale vevnitř je jedno, trousím nevinně. fronta na pány je oproti té na?í u? poloviční. konečně se uvolní i dámská kabinka a make-upující se holka vleze dovnitř. čekám před dveřmi a nervózně pře?lapuju. fronta před pánským záchodkem u? ukojila potřebu. holka za mnou vrazí poměrně nasraným krokem do dveří klučičí toalety. s pozdvihnutým obočím se po ní otáčím, přesto?e to není tak dávno, co jsem se k tomu kroku - také v East Endu - rovně? odhodlala. hypnotizuju svoje dveře a marně se zpoza nich sna?ím zaslechnout zvuk splachované mísy. nepřichází. holka na pánech ulehčeně opou?tí místnůstku. stejně nasraným krokem s tichým tsss... směrem k dámským dveřím zapadám na WC mu?i. pak se vracím k lidem, s nimi? jsem se bavila před svým zařazením se do fronty. kolem nás proplouvá namake-upovaná holka s je?tě vět?ím mno?stvím černi na víčkách a ústy rudými jako vlajka SSSR. no to je neskutečný, trousím. jo, ta před tebou taky nadávala, kdy? ?la kolem. sjede objekt kritiky pohledem, jako make-up jo, ale tohle?!
nechat málem počůrat dva lidi jen kvůli svojí tváři, to neni ospravedlnitelný.

24/03/2009 @ 17:59 | permalink | komentáře (0)