so let's bring another drink, because that won't give me time to think

moje teorie začala vznikat u? na podzim, ale potvrdila se a? teďka. proč člověk jako erasmák tolik chlastá. proč pátek automaticky znamená párty - a následně diskotéka. nehledě na to, ?e spousta lidí má tenhle postup zautomatizovanej u? z domova (co? při nejlep?í vůli nepochopim: proč pátek, proč ne kdykoliv?), tady se to dodr?uje s a? nesnesitelnou důsledností.

proto?e sedět doma, sám, je frustrující. a proto?e napít se nabízí mo?nost zapomenout. na druhou stranu je stejně tak frustrující na párty jít a nepít. nebo přijít pozdě, kdy u? je v?echna sangria vypitá. přijít pozdě kvůli snaze nenechat svůj kulturní ?ivot odumřít úplně. a dočkat se akorát výsměchu, ?e to se přece nedělá - nemů?e? mít jinej program, kdy? je kalba. v pátek večer! následování kultury dělá z člověka nutně samotáře. odpadlíka. vyvrhele. a tady bych zase mohla zopakovat premisu o spoluerasmácích: I didn't choose them - they just happened to be here at the same time.

a přičtěme k tomu nepříjemnej pocit z nadcházející zkou?ky a z něj plynoucí unáhlený reakce... a to vá?ně není dobrá konstelace.

snaha zabavit kluka z Mexika, kterej se cejtil je?tě víc pod psa ne? já. a pak se rozmluvil a vysvětloval mi základy italský gramatiky. a pak mi Pedro mluví z du?e a taky do du?e. osamělý Portugalec. jen?e ani banda krajanů člověka nezachrání. i kdy? horda ?panělů v mno?ství vět?ím ne? malém mo?ná ano. jejich temperament. a improvizovanej koncert se songama vlastní madridský kapely. bez vlastního přispění holt...

but sometimes I wish to be just like them...

31/01/2009 @ 09:40 | permalink | komentáře (2)