co taky psát po týdnu turbulentních změn?

třeba zveřejnit text psanej pro vlastní potřebu.

Je to zvlá?tní. Mít pro sebe celej víkend čas a vidět, jak pomalu utíká. Jak není, čím den zaplnit. Jasně, mohla bych pracovat na slovníku, ale to mě znechucuje. Mohla bych si číst, mohla bych poslouchat muziku, mohla bych koukat na filmy. Trochu je to syndrom Morava, i kdy? to není úplně přesný. Tady vím, ?e to přejde. Tam to nepřejde nikdy. Málo práce. A taky nemám internet. Mít ho, něco u? si najdu.

Svým způsobem jsem o tomhle přece snila. Vlastní pokoj. Jasně. Druhá věc je, ?e jsem starý deníky blahosklonně nechala doma. ICQ historii s sebou sice mám na externím disku. Ale taky jenom její část, tu druhou jsem omylem smazala. Blbá, prostě. Ale taky je pravda, ?e jsem se nechtěla sama uvrhovat do depky. Ona by při?la. Ona nebo nasranost, ale ve výsledku by to zavánělo sebelítostí a pak u? je v?echno jedno, ?ejo. Dneska jsem si v zářijovým Neonu četla článek na téma unerwiderte Liebe. Trefné jako v?dy. Řekněme, ?e si mů?u gratulovat, ?e u? to mám za sebou. (...) Taky dobře.

Lámu si hlavu s tím, co tady s tím pokojem, kterej mám minimálně na jeden semestr k dispozici. Obrovskej pokoj, skoro prázdnej, takovej smutnej. Holý stěny (to u? leta neznám!), poloprázdnej regál, spousta místa. Ve městě při náv?těvě Bastelläden jsem sice viděla spoustu serepetiček přesně na tyhle účely. Ale trochu moc mi to připomínalo keramický trpaslíky do zahrádky a tenhle styl. To fakt ne. Taky tam ale měli různý druhy papírů v pěknejch barvách. Napadlo mě, něco z nich vystřihnout a nalepit si na okno, ale zase: nevim, jestli to není moc úchylný. Jinak mě taky znervózňuje, ?e tady nemám záclony, ale jenom závěsy. A je?tě ke v?emu zelený. Na druhou stranu se mi aspoň hodí k zelený stolní lampičce, která tady zůstala po vystěhovav?ích se, ?ejo. A potřebuju igelitovej pytel do svýho pokojovýho ko?e na odpadky. I kdy? to je zase dal?í problém; co v?echno do něj smím házet? Posedlost tříděním odpadu mů?e někdy lézt na nervy. A chodit poka?dý, kdy? chci něco odhodit do kuchyně (Plastik, případně Restmüll) nebo do ?pajzu (Papier), to je taky na palici.

Taky bych si mohla napsat Einkaufsliste. Přes den mě tak různě napadá, co bych mohla jíst ? a v Lidlu pak nevim. Klasika. Cláudia si dneska vařila ?penát, to mě inspirovalo. Jenom se mi pak málokdy líbí cena na účtence? ale s tím se musím naučit smířit.

No, pustit si muziku mů?e někdy bejt zatracenej problém. Kdy? člověk kouká na nabídku a fakt neví. Pak končím u Tocotronic ? Du bist ganz schön bedient. Vynikající věc, bezesporu, ale na náladě mi to asi moc nepřidá. Alles, was ich sagen will, ist: Halt zu mir. Hm.

U? jsem si stihla i nalakovat nehty na nohou. Rů?ovofialovou. Jo, je to dekadentní.

Včera v DM ve městě jsem při procházení policema s vyskládanejma krémíčkama přemej?lela, co potřebuju. No nic, ?ejo. Ale pomý?lím na tělový mlíko. A taky co maj v?ichni s těma Haarkur a tak. Willkommen in Deutschland. Skončila jsem přesně tam, kde jsou lidi na Körperpflege poměrně dost vysazený. Ech.

Vkrádá se my?lenka, jestli tenhle text vrazim na blog. Poprvé upřímně a nezastřeně nebo tak něco. Mal sehen?

18:41 Někdo v bílý ko?ili kouká z okna protej?ího baráku směrem sem. Chodí nerozhodně po pokoji. Jestlipak se taky nudí? Nebo na někoho čeká? Přemý?lí? U? tam není.

o dva dny později: 02.12 No, to jsou ty návraty z erasmáckejch párty? Takhle to dopadá.
První den s německejma studentama je za mnou. Jsou úplně normální, kdy? jsou ve svým domácím prostředí. ?ádný neomalený zvířata jako turisti v Praze. Mo?ná je to o inteligenci, kterou u vysoko?koláků mů?eme očekávat? ale to, ?e se první vychází / vystupuje, to nevědí.
Je vtipný pozorovat svoje vrstevníky pocházející z jiný země. ?ik patky, grif v jejím uhlazování na stranu. Fußballfans ? a vůbec slo?ení ročníku podobně jako v Praze, i kdy? vněj?kově se ty lidi li?í. Jak by ne. V H215 nesedělo 35 slečen se ?álem / ?átkem kolem krku podle francouzského vzoru. Ale nervozita dosahovala podobných hodnot. Je?tě, ?e ji u? podruhé neza?ívám, ?e tam mů?u sedět a cítit se prostě ganz locker. Mají tady tabule jako jsme měli na gymplu, fajn.

Kdy? přijde profesor do třídy a něco vysvětluje, tu a tam se někdo přihlásí a polo?í otázku. Studenti se ptají, ani? by byli tázáni. To z Česka neznám ? anebo málo. I kdy? na ?urnalistice mo?ná trochu? aktivněj?í spolu?áci jsou pak ale kolektivem poci?ování jako Strebeři, jejich anga?má je spí? nevítané.

Stejně jako bych v Česku ne?ila na maloměstě, tak bych nechtěla psát do lokálních novin. V Německu klidně obojí. Proto?e je to jiný. Proto?e i ten nejblběj?í důvod, toti? ?e v ka?dý prdeli tady maj H&M ponouká k zamy?lení. Je to tady jiný. Ne v tom, ?e si lidi v?ude tykaj, ne v tom, ?e jsou prodavačky v obchodě milej?í, ne v tom, ?e k sobě lidi maj tělesně blí?; jsou kontaktněj?í. I kdy? to je mo?ná ve výsledku jenom jinej projev tého?.

v?ichni maj ve svejch dvaceti auto. a pak jsou afektovaný. jste stála v zácpě, ví? co. protahované tschüß s nekonečně neupřímným úsměvem. modrooké blondýnky. kampus plnej studentů. O-Woche zalitá pivem. kdy? má univerzita peníze. místní FEL. a FELák. stejnej! knihkupectví a computershop v kampusu. international students.

07/10/2008 @ 21:41 | permalink | komentáře (4)